Kdo je Online

Právě přítomno: 341 hostů a žádný člen

3314882
Dnes
Včera
Týden
Minulý týden
Měsíc
Minulý měsíc
Celkem
6643
1698
18382
2074758
52110
88338
3314882

Your IP: 34.204.194.190
2019-09-21 13:56

 

 

Dost iluzí! Geneticky upravené kreace

máme denně na talíři.

 

 

Průvodce po stopách GMO organismů. Vyhnout se potravinám, které s nimi v žádné fázi výroby nepřišly do styku, je téměř nemožné.

Petr Havel | 14.12.2011

 

 

© ČESKÁ POZICE

Ačkoliv celý svět v čele s expandující Čínou sází v zemědělství i produkci potravin stále více na výrobu surovin využívajících geneticky modifikované organismy (GMO), Evropská unie tyto technologie vytrvale odmítá. Proti středověkým názorům populistických evropských politiků se však stále častěji staví vědecké a právnické autority i ti, kterých se odmítání GMO podnikatelsky nejvíce týká – samotní zemědělci. Jak dlouho ještě bude odmítavá pozice unie udržitelná?

 

Dvojí vítězství biotechnologií

Jedním z významných impulzů k žádoucí změně, který téměř unikl pozornosti nejen tuzemských médií, je verdikt Francouzské státní rady, nejvyšší soudní autority v zemi, z pondělí 28. listopadu, který zrušil jako neodůvodněný vládní zákaz pěstování a používání GMO kukuřice. (ČESKÁ POZICE o tom informovala v článku 1:0 pro Monsanto.)

Soud se ve svém rozhodnutí odvolal na zářijový výnos Evropského soudního dvora, podle něhož založila Francie své moratorium na pěstování této plodiny na chybné legislativě. „Vzhledem k důsledkům rozhodnutí Evropského soudního dvora státní rada shledala, že ministerstvo zemědělství nemůže odůvodnit svou pravomoc k vydání tohoto výnosu, protože nepodalo důkaz o existenci zvláště vysokého rizika pro zdraví a životní prostředí,“ konstatuje se v závěru rady.

K obdobnému závěru došli vědci i na tuzemské scéně – z výsledků tři roky trvajících pokusů Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích zveřejněných 8. prosince letošního roku vyplynulo, že „geneticky upravené plodiny nejsou hrozbou, ale poskytují příležitost pro efektivnější zemědělství“.

 

Politické ne GMO. Bez argumentů.

A to jsou jen dva nejaktuálnější případy. Studií dokazujících nejen neškodnost GMO, ale naopak velká pozitiva jak pro stravování lidí, tak ve snížení chemizace krajiny, existují tisíce. I díky tomu se v loňském roce odhodlali zemědělci napříč EU k sepsání petice (za ČR bylo garantem ZD Mořina pěstující geneticky modifikovanou kukuřici) vyzývající Evropskou komisi k tomu, aby byl i zemědělcům v EU umožněn přístup k novým technologiím na bázi GMO, neboť dosavadní postoj EU je diskriminuje. Tlak vědecké, soudní i podnikatelské veřejnosti tedy roste – a to je dobře.

Od dob eurokomisaře Franze Fischlera nemá bohužel EU štěstí na politiky významně ovlivňující podmínky zemědělského podnikání, kteří by byli také významnými osobnostmi. Díky tomu hraje populismus v jejich rozhodování větší vliv, než by bylo záhodno – jako v případě ortodoxně zeleného eurokomisaře pro životní prostředí Stavrose Dimase či vegetariánky a spolkové ministryně zemědělství Renate Künastové. I současný zemědělský eurokomisař Dacian Cioloş patří bohužel, například odmítáním GMO bez jakýchkoli racionálních argumentů, do této skupiny politiků.

 

Průvodce po stopách GMO v potravinách

Jsem si jist, že nikdo ze jmenovaných stejně tak jako majoritní část celé evropské populace vůbec neví, že produkty GMO ve skutečnosti konzumuje řadu let prostřednictvím řady potravinářských aditiv. Díky tomu může být spousta potravin levnějších, používané výrobní technologie jsou navíc příznivější k životnímu prostředí, odpady při výrobě jsou většinou biodegradabilní a využívají obnovitelných zdrojů.

Výroba substancí s pomocí GMO se uskutečňuje ve fermentorech, tedy v uzavřených tancích z nerezavějící oceli za optimálních podmínek pro mikroorganismy. Po ukončení jejich růstu se oddělí látka, kterou je třeba vyrobit, a následně se vyčistí od všech nežádoucích příměsí tak, že v substanci nezůstávají žádné stopy po původních GMO ani jejich DNA. Tak odpovídají požadavkům bezpečnosti potravin a nevyžadují značení.

 

Vztah GMO a jednotlivých potravinářských oborů v praxi

Sýry, vajíčka a ostatní mléčné výrobky jako takové nejsou sice geneticky modifikovány, ale mohou obsahovat přídavky nebo složky vyrobené prostřednictvím GMO.

  • Například tvrdé sýry obsahují enzym, který byl dříve získáván z telecích žaludků a který se jmenuje rennin. Jeho aktivní součástí je však enzym chymosin, který mléčné bílkoviny sráží na sýřeninu a v současné době je vyráběn geneticky modifikovanými plísněmi.
  • V sýrech a dalších mléčných výrobcích také najdeme barviva jako je beta-karoten nebo riboflavin, které jim dodávají žlutou barvu, nebo konzervanty, které byly získány jako produkty GMO.
  • V mléčných dezertech, pudincích a krémech mohou být zase použity emulgátory nebo zahušťovadla získaná z modifikované sóje nebo kukuřice.

 

Pekařské výrobky: GMO odrůdy pšenice, žita nebo ječmene zatím neexistují, nejsou povoleny, přesto je řada pekařských výrobků zpracovávána s pomocí biotechnologií.

  • Z GMO sóji například přichází do potravin olej, lecitin a další emulgátory, někdy i mouka, která se přimíchává v malém množství k mouce pšeničné.
  • Z modifikované kukuřice se vyrábějí různé produkty na bázi škrobu a glukózový sirup.
  • Dalšími aditivy do mouky mohou být kyselina askorbová (vitamin C) nebo cystein, které se rovněž mohou vyrábět za pomoci genetických modifikací.
  • Do pekařských výrobků se přidávají také enzymy. Cílem je buď podpora kynutí nebo získání křehkosti nebo krusty. Dalším z takových enzymů vyráběných prostřednictvím genového inženýrství je amyláza. Naopak pekařské droždí není zatím GMO.
  • Zato většina sladkostí, čokolád, dezertů, sušenek a zmrzlin s využitím GMO vyráběna je.
    Poznámka: jako GMO nejsou značeny, protože obsah GM komponentů je tak nízký, že je pod limitem určujícím označovací povinnost. Ani aditiva vyráběná pomocí geneticky modifikovaných mikroorganizmů se neoznačují. Například běžně se využívá glukózový sirup získaný ze škrobů, který obsahuje směs jednoduchých cukrů, a i z důvodů konzistence je dokonce vhodnější při zpracování produktů než původní sacharóza. Ke štěpení škrobů na glukózový sirup se nicméně využívá amyláza většinou vyráběná GMO.
  • Cukrovinky vůbec obsahují řadu aditiv, která jsou často vyráběna díky modifikovaným mikroorganizmům. Patří sem kyselina citronová, vitamin B2, C, umělé sladidlo aspartam, barvivo beta-karoten nebo ztužovadlo xanthan. Tato aditiva nevyžadují značení, protože se svojí podstatou nijak neliší od těch, která jsou vyráběna jinak než prostřednictvím GMO.

 

Maso dobytka, vepřů, ovcí nebo drůbeže na našem trhu nepochází ze zvířat GMO. Modifikované mohou být některé složky krmiva, což ale nemá žádný vliv na vlastní složení masa, jak se to snaží odpůrci GMO veřejnosti namluvit.

 

Výroba uzenin: do tohoto procesu také vstupuje genetické inženýrství různými doplňky.

  • Jedná se o již zmíněný vitamin C jako antioxidant na zachování barvy masa, glutamát a různé další technologické přídavky na změkčení nebo zvýraznění chuti masa (například enzymy proteázy).
  • Do uzenin je povolen i sojový protein jako zdroj bílkovin, dextrin a maltodextrin (z GMO kukuřice) jako plnidlo nebo stabilizátor a také sojový lecitin či mono-a diglyceridy jako emulgátory.

 

Ovoce a zelenina: geneticky modifikované se na trhu nevyskytují, přestože si to řada spotřebitelů myslí. Většinou se zmiňují podivně chutnající i vypadající rajčata, nicméně v tomto případě jde o produkt průmyslového zelinářství z průmyslových skleníků, kde se projevují jiné podmínky při pěstování, než jak je tomu při pěstování rajčat a dalších zelinářských a ovocnářských produktů na zahrádce pod přímými paprsky slunce.

  • Pokud by GMO ovoce a zelenina, například brambory, byly na trhu nabízeny, musely by být výrobky označeny jako GMO. Samozřejmě že právě rajčata či brambory již prostřednictvím biotechnologií vyšlechtěna jsou – ale nejsou to ty výrobky, které někdy s nostalgií po přirozeně vyprodukovaných produktech malých zahrádek kupujeme.

 

Co se značí a co ne

  • Pokud se v pekařských výrobcích bude vyskytovat sójová mouka nebo olej z GMO sóji, musí na to být spotřebitel upozorněn na obalech.
  • Naproti tomu kyselina askorbová (vitamin C), glutamát jako ochucovadlo nebo enzymy, které jsou vyráběny pomocí modifikovaných mikroorganizmů, značeny být nemusejí.
  • U cukrovinek by mělo být značení GMO, pokud obsahují sójový lecitin nebo glukózový sirup nebo jiné složky z GMO kukuřice. Enzymy, umělá sladidla nebo kyselinu citronovou vyrobenou prostřednictvím modifikovaných organizmů není třeba značit.
  • Mléko a mléčné výrobky mohou být produkovány z krav krmených GMO krmivy nebo k jejich výrobě může být použit zmíněny GMO produkt chymozin. V žádném z těchto případů však není třeba nic značit.
  • Totéž platí o mase a masných výrobcích. Není ani povinnost značit, že maso pochází ze zvířat krmených GMO krmivy, ani že uzeniny obsahují přídatné látky, které jsou vyráběny za pomoci modifikovaných mikroorganismů.
  • Ani hotové nápoje obsahující „GMO vitaminy“ (B2, C, viz výše) není třeba značit. Neobsahují totiž žádný přímo geneticky modifikovaný produkt.
 
Naivita konzumentů a pokrytectví úředníků

Představa, že je možné se bezezbytku vyhnout konzumaci potravin, které byly v nějaké části svého výrobního procesu v kontaktu s technologiemi na bázi GMO, je každopádně naprosto naivní. Je však také třeba si uvědomit, že bez pomoci těchto technologií by bylo možné řadu potravin vyrobit jen stěží. Anebo by nebyly tak chutné, tak barevné, s delší dobou trvanlivosti, což spotřebitelé, nebo alespoň jejich valná část, požaduje.

Je proto velmi pokrytecké, když EU zakazuje svým zemědělcům pěstovat plodiny geneticky obohacené. Nejen proto, že výsledkem je vyšší hektarový výnos, nižší spotřeba chemie na postřiky proti škůdcům, a tedy větší konkurenceschopnost zemědělců, ale i proto, že vložené geny často zvyšují v zemědělské surovině podíl pro tělo potřebných látek. Je to tedy úplně opačně, než co se snažili po léta sugerovat spotřebitelům odpůrci GMO. Skutečná pravda se ale začíná přece jen postupně prosazovat.

 

 

Převzato:  http://www.ceskapozice.cz/

 

Copyright © 2019 Matrix-2012.cz. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software vydaný pod licencí GNU General Public License.