Kdo je Online

Právě přítomno: 207 hostů a žádný člen

3147622
Dnes
Včera
Týden
Minulý týden
Měsíc
Minulý měsíc
Celkem
7255
1746
16121
1910159
40110
68131
3147622

Your IP: 34.229.113.106
2019-07-19 20:35

 

 

 

 

VELKÁ SFINGA

 

 

 

Více než čtyři a půl tisíciletí odolává působení živlů i člověka. Velká sfinga v egyptské Gíze je největší a zřejmě i nejznámější sochou světa. Dodnes se neví, proč a kdy byla vlastně vytvořena a proč o ní nejsou žádné zmínky ve starověkých záznamech.

 

Už původ samotného názvu sfinga (sfinx) je nejasný. Jedním z mnoha vysvětlení je, že šlo o egyptský výraz shesep anch, což znamená živoucí podoba, tedy podoba vládce, případně panovnice. Nejde jen o Velkou sfingu. V Egyptě je jich řada. Na rozdíl od Řecka, kde jsou sfingy ženského rodu, v Egyptě byly vždy mužského rodu. Měly tělo v podobě lva (ztělesnění boha Slunce) a lidskou hlavu s rysy určitého faraona a obvykle i s odznaky jeho moci. Spojení lva a člověka mělo symbolizovat spojení boha Slunce Ra (lev) s faraonem (lidská hlava).

 

 

 

 

  

JAK STARÁ JE VELKÁ SFINGA?


S jistotou lze říci jen to, že je dvacet metrů vysoká a 73,5 metru dlouhá a byla vytesána z jediného kusu kamene. Zřejmě představuje faraona 4. dynastie Chefrena, který vládl v 26. století př. n. l. a patří mu i druhá největší pyramida v Egyptě. To však už zcela jisté není. Předpoklad, že Velká sfinga byla vytesána za 4. dynastie (cca 2575 až 2465 př. n. l.), vycházel především z toho, že ji obklopují pyramidy z té doby a že nese rysy Chefrena.

 

Pak se objevil americký geolog z Bostonské univerzity Robert Schoch. V roce 1992 vystoupil s teorií, že Velká sfinga v Gíze byla postavena nejméně o 2500 let dříve, než se předpokládalo, nebo i podstatně dřív. Vyvozoval to z poškození sochy a jejího podstavce dešťovými přívaly, které byly v Egyptě naposledy zhruba 5000 let př. n. l. Podle něj hlava faraona Chefrena mohla být zpracována dodatečně až za 4. dynastie.

 

Schoch šel ještě dál a přišel s myšlenkou, že Sfinga by mohla být pozůstatkem neznámé civilizace, která podle něj zřejmě obývala Egypt v době asi 10 000 let př. n. l. Schochova teorie vzbudila obrovský rozruch a sérii televizních pořadů, které s napětím sledovalo na třicet milionů amerických diváků. Nejnovější průzkumy ukázaly, že erozní činnost lze vysvětlit i bez dešťů a dešťových přívalů, například působením větru a písku.

 

Stáří Velké sfingy zpochybnil i ředitel Německého archeologického institutu v Káhiře profesor Rainer Stadelmann. Její vznik neposunul do dávné minulosti jako Schoch, ale jen o faraona dřív. Podle něho mohla vzniknout za vlády Chefrenova předchůdce Chufeva známého také pod jménem Cheops (patří mu největší z egyptských pyramid). Stadelmann argumentuje tvarem a plisováním královské roušky na hlavě Sfingy, které odpovídají době vlády Cheopse a za Chefrena se už takto upravené roušky nenosily. Navíc Sfinga nemá na bradě královský vous, který byl v době Chefrenově povinným odznakem královské důstojnosti.

 

Jiný americký geolog Harrell podpořil naopak původní datování zrodu Sfingy stejně jako archeolog Mark Lehner. Ten nalezl na západní straně podstavce Sfingy nádoby ze čtvrté dynastie a také kamenná kladiva se stopami mědi. Ta byla v Egyptě před čtvrtým tisíciletím př. n. l. neznámá. Erozi podle jeho názoru mohl působit písek z náplavových vod Nilu. Lehner, který v osmdesátých letech minulého století řídil fotometrický průzkum Sfingy, vyvrátil i řadu dalších Schochových argumentů. Ve Sfinze se našel neobvykle velký počet soch faraona Chefrena, což pokládá za další důkaz, že Sfingu dal vybudovat právě on.

 

 

MIZEJÍCÍ SFINGA


Po celé věky se Sfinga zvolna ztrácí pod nánosy písku a je z nich osvobozována. Často z ní byla vidět už jen hlava. Poprvé ji nechal vykopat faraon Thutmose IV. koncem 15. století před naším letopočtem. Podle legendy jej o to požádala sama Sfinga ve snu a za odměnu mu slíbila dvojitou korunu Egypta. Thutmose korunu opravdu získal. Slib, který mu Sfinga údajně dala, je zaznamenán na tzv. Snové stéle, kterou dal postavit naproti Sfinze Thutmose IV.

 

V následujících generacích obří skulptura opět zvolna mizela pod návějemi písku. Občas byla od něj očištěna, například v sedmém století př. n. l., ve třetím století n. l., roku 1818 a pak v letech 1925 – 1926.

 

Velká sfinga je včleněna do chrámového komplexu, který s ní souvisí a který byl součástí kultovního areálu faraona Chefrena. Kameny použité ke stavbě Chefrenovy pyramidy byly zčásti vytěženy z okolí Velké sfingy.

 

 

OTÁZKY BEZ ODPOVĚDÍ


Kolem Sfingy je řada nezodpovězených otázek. Proč posvátná cesta od Sfingy k pyramidě nejde kolmo jako v jiných případech? Není to tím, že stála na svém místě přece jen podstatně dříve? Proč má kolosální socha tak malou hlavu? Může to být tím, že ve velmi dávných dobách měla Sfinga jinou podobu a hlava pak byla předělána? A především proč o takovém kolosálním díle není ani zmínka v žádném textu ze starověkého Egypta?

 

 

TAJNÉ PROSTORY?


Už ve středověku se začaly objevovat pověsti, že pod Sfingou se skrývají tajné komory. Tyto legendy posílila pamětní deska Thutmose IV., kde na vyobrazení sfingy někteří archeologové vidí dvířka v jejím podstavci. Řada světových archeologů je dodnes pevně přesvědčena, že podzemní prostory pod Sfingou skutečně existují.

 

Arabští spisovatelé al-Makrizi a al-Kodai popsali podrobně komoru pod Sfingou a tvrdili, že z této komory vedly tři chodby do tří pyramid.

Evropský cestovatel Johannes Hellferich v polovině osmnáctého století tvrdil, že uvnitř Sfingy je tunel, který vede do její hlavy, odkud prý promlouvali k lidu egyptští kněží, aby to vypadalo, že proroctví pronáší samotná Sfinga.

 

Kolují ovšem ještě mnohem fantastičtější dohady a teorie. Jedna z nich se opírá o tvrzení Edgara Cayce (1877 – 1945), amerického komerčního fotografa, léčitele, proroka a jasnovidce, který v jednom svém vidění údajně spatřil tajuplnou komoru uvnitř Velké sfingy. Byla plná tajných spisů obsahujících odpovědi na vznik světa a skutečné dějiny lidstva. Podle něj pocházejí od obyvatel Atlantidy. Tvrdil, že většina jich předvídala katastrofu, která jejich kulturu zničila, a uprchla právě do Egypta, kde ve Velké sfinze skryla dokumenty.

 

 

SKUTEČNOST


Tajuplná dvířka na Thutmosově tabulce vysvětlují dnes vědci jako pouhý dekorativní prvek. Našly se zatím opravdu tři chodby, z nichž jedna je šachta, kterou na krku Sfingy hned za hlavou nechal vyvrtat plukovník Richard Vyse v polovině devatenáctého století. Další dvě chodby skutečně pocházejí ze starověku, ale žádné tajuplné dokumenty neobsahují. Nicméně řadu historiků a archeologů tato zjištění neuspokojují. Pátrají dál a jsou přesvědčeni, že Velká sfinga svá tajemství teprve odhalí.

 

http://www.stoplus.cz/

 

Copyright © 2019 Matrix-2012.cz. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software vydaný pod licencí GNU General Public License.