Kdo je Online

Právě přítomno: 38 hostů a žádný člen

3151055
Dnes
Včera
Týden
Minulý týden
Měsíc
Minulý měsíc
Celkem
3064
7624
19554
1910159
43543
68131
3151055

Your IP: 54.92.148.165
2019-07-20 07:15

 

 

 

Stará říše Mayů je starší?

 

 

 

 

 

Objevy v guatemalském městě Civalu ukazují, že mayská civilizace mohla vzniknout dříve, než se dosud předpokládalo.


K zajímavým objevům, které se v Civalu podařilo učinit archeologovi Estrada-Belli z Vanderbiltovy univerzity v Tennessee, patří např. nález obří masky/plastiky, která zřejmě znázorňuje boha kukuřice. V pozdější době ho Mayové uctívali pod jménem Yum Cax. O objevu referovalo webové zpravodajství časopisu New Scientist.


Estrada-Belli na masku narazil poměrně kuriózním způsobem - město už před vědci navštívili lupiči, archeolog právě procházel jimi vykopaným tunelem a při tápání rukou ve tmě náhle nahmatal jakýsi hadí tvar. To právě byly vyčnívající tesáky, hřebenovité "cik-cak" zuby vystupující z masky o celkových rozměrech přibližně 3 * 5 metrů. Posléze se podařilo objevit ještě jednu podobnou plastiku. Nález je datován asi do roku 150 př. n. l., samotné základy Civalu však byly položeny už kolem roku 500 př. n. l.

 

 

Počátky astronomie


Sochy zřejmě původně stály na odbočce od schodiště vedoucího k chrámu na vrcholu jedné z pyramid Civalu. Tyto stavby již byly zřejmě situovány s přihlédnutím k astronomickým událostem. Pohled z vrcholku pyramidy před náměstí směřoval totiž přesně k místu, kde slunce vychází v den rovnodennosti.


O něco později byli Mayové pozorováním oblohy už přímo posedlí. Dokonce se předpokládá, že jednou z možných příčin zániku staré říše Mayů kolem roku 800 n. l. představovaly obavy z přicházejícího konce světa, které vyplynuly z astronomicko-astrologických úvah a pozorování. Mayové dokonce přizpůsobili astronomickým potřebám i svoji velmi vyspělou číselnou soustavu (poziční a s nulou). Ač se celkově jednalo o dvacítkový systém, druhý řád měl základ 18, aby se tak výsledek přiblížil délce astronomického roku (20 * 18 = 360).

Archeologové objevili v Civalu rovněž zbytky nádob (pravděpodobně používaných jako zásobníky kukuřice), jadeitové sekerky a kousky/ozdoby, které měly zřejmě rituální význam. Do doby kolem roku 300 př. n. l. je pak datována rytina v kamenné desce, která nejspíš představuje nejstarší známý portrét mayského panovníka.


V době svého vrcholu mohl Cival mít až 10 tisíc obyvatel. Kolem roku 100 n. l. bylo město zničeno; pravděpodobně k tomu došlo po boji mezi sousedními městskými státy. Obránci se takového osudu zřejmě obávali, neboť z posledních dob města pochází narychlo stavěné obranné zdi. Cival se díky svému konci zachoval každopádně poměrně dobře, zatímco jiná centra z této (tzv. předklasické) doby zmizela pod pozdějšími vrstvami osídlení.



Posun datování


Až dosud jsme předpokládali, že klasická mayská civilizace ("stará říše") se zrodila okolo 2. století našeho letopočtu. Uvedený objev posouvá celý proces zřejmě trochu hlouběji do minulosti. Taktéž se soudilo, že nejstarší mayská kultura se rozvíjela na Guatemalské vysočině a teprve později došlo k přesunu civilizačního centra do pralesních nížin (tzv. Petén). I tento názor bude v důsledku nových objevů zřejmě třeba přehodnotit.


Ve zprávách o oznámení objevů v Civalu bohužel nebylo oznámeno, zda se na místě nalezly také hieroglyfické zápisy. Předpokládá se, že Mayové převzali své písmo od Olméků, nejstarší mexické civilizace vůbec. První města začali Olmékové budovat na pobřeží Mexického zálivu už ve 2. polovině 2. tisíciletí př. n. l.

 

 

Co je to jadeit?


Jadeit NaAlSi2O6, chemicky hlinitokřemičitan sodný. Krystalizuje zpravidla v jednoklonné soustavě, většinou bývá světle zelený. Kromě střední Ameriky patří k hlavním nalezištím jadeitu Barma, Čína a Japonsko. Jadeit se podobá nefritu a obou nerostů si např. Aztékové cenili podstatně více než zlata. Používaly se jak k výrobě nástrojů, tak i ozdob. Univerzálním platidlem se však jadeit ani nefrit nestaly - k této roli měly v předkolumbovské střední Americe nejblíže kakaové boby.



Země Mayů


Dějiny Mayů se odehrávaly ve třech oddělených oblastech. Na Guatemalské vrchovině se zřejmě nezrodila žádná vyspělejší civilizace, z této oblasti však pochází jeden z hlavních klenotů mayského písemnictví, mytologicko-dějepisný epos Popol Vuh. Text vznikl až po příchodu Španělů, je napsán maysky a latinkou, odráží nicméně náboženské představy předkolumbovské doby.


Petén, neboli pralesní oblast jižního Mexika, Hondurasu a Guatemaly, se stala hlavním dějištěm tzv. staré říše (také tzv. klasické období). Hlavními tehdejšími středisky byla města Copan, Uaxactun, Tikal a Palenque. Počátky staré říše a datování tohoto procesu nejsou úplně jasné (viz hlavní text), konec staré říše pak nastal kolem roku 800 n. l., kdy byla výstavná města opuštěna a v oblasti zůstaly pouze vesnice zemědělců.


Do 10.-15. století pak spadá tzv. nová říše Mayů, jejímž dějištěm bylo severní pobřeží mexického poloostrova Yucatan. Nová říše vznikla splynutím mayské kultury s bojovnými Toltéky, kteří sem přišli ze středního Mexika. Hlavními centry byla města Uxmal, Mayapan a Chichen Itza. Došlo mezi nimi k sérii bratrovražedných válek a Španělé je nalezli už opuštěná.

autor: Pavel Houser

 

 

 

 

 

 


Mayská obrazárna z předklasického období

 



 

Jak informovaly tiskové agentury, v guatemalském San Bartolo byly nalezeny mayské fresky z předklasického období.


Média hodnotí guatemalský nález vysoko - jako mayskou "Sixtínskou kapli". Datování se pohybuje okolo roku 100 př. n. l., San Bartolo leží ve stejné oblasti, kde později (tedy v klasické době s vrcholem někdy v 8. století) stálo turisty s oblibou navštěvované mayské město Tikal.


Archeolog William Saturno našel mayskou "Sixtinskou kapli" náhodou když se před horkem ukryl do výklenku jakési štoly. Stalo se to již v roce 2001. Nejhodnotnější nálezy jsou z obnoveného výzkumu vykopávek a prací s cílem zachránit památky, které v roce 2003 financovala společnost National Geographic.

 

 


Podrobnosti o tom, co je vlastně na fresce v San Bartolu znázorněno, viz např. Lidové noviny. Z textu vyplývá, že obraz znázorňuje korunovační rituál, který měl být velmi podobný inauguracím klasického období. Máme z toho tedy vyvodit, že mayskou civilizaci je třeba posunout výrazně dále do minulosti?


Asi ano, objevy v San Bartolu nejsou zdaleka prvním podobných signálem. Již před více než rokem došlo k nálezům v mayském Civalu , jehož samotné základy byly položeny už někdy po roce 500 př. n. l. V 80. letech se přitom v popularizační literatuře vesměs tvrdilo, že mayské klasické období ("stará říše Mayů") se zrodilo až někdy ve 2. století n. l. Posun do těchto dat do minulosti je tedy tak jako tak nutný a San Bartolo naše představy o vzniku mayské civilizace vlastně nijak zásadně nemění.


Civalu byly nalezeny stavby s astronomických významem obdobným pozdějším mayským památkám. Pokud k tomu připočteme podobnost stylu (i samotného rituálu) San Bartola s tím, co se v mayských městech odehrávalo za skoro 1000 let, vyplývá nám z toho velmi konzervativní obraz mayské civilizace - od svých počátků až po náhlé opuštění nejvýznamnějších měst na konci klasického období se vlastně změnila jen málo.


Zůstává zde ale přece jen jeden velký otazník - v Civalu ani San Bartolu nebyly nalezeny písemné památky (nebo to alespoň agentury neuvádějí, k čemuž snad není důvod). Někdy na počátku Staré říše tedy došlo přece jen k civilizačnímu zlomu v podobě přijetí písma. Předpokládá se, že Mayové ho nevymysleli sami, ale alespoň zčásti převzali od Olméků, kteří od zhruba poloviny 2. tisíciletí př. n. l. obývali především severnější oblast Veracruzu, rozšířili se však na podstatně větší teritorium.


Ve Wikipedii najdete, že nejstarší mayské hieroglyfy jsou datovány ještě do období těsně před přelomem letopočtu, bohužel bez dalších podobností (starší literatura opět udávala data podstatně mladší). První olmécké nápisy (respektive kalendářní vročení) jsou dnes datovány do doby kolem roku 650 př. n. l. V minulosti se za nejstarší psaný záznam předkolumbovské Ameriky pokládala zelená soška muže s motýlími křídly datovaná do roku 162 př. n. l.

San Bartolo, část guatemalské mayské fresky z doby 100 př. n.l. Znázorňuje zrození vesmíru a božskou nadřazenost krále, kterého malíř ztvárnil jako syna boha kukuřice, patrona králů, vznášejícího se s párem ptáků a třímajícího lovecký koš v němž přináší krvavou oběť v podobě krocana a klade jej před jeden z pěti kosmických stromů. Kromě obětiny v podobě krocana přináší král i vlastní oběť - zraňuje se na jednom z nejcitlivějších míst a z poraněného penisu mu na všechny strany tryská krev.

 

 

 

 

Převzato:  http://ee.dunres.sk/

 

 

Copyright © 2019 Matrix-2012.cz. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software vydaný pod licencí GNU General Public License.