Kdo je Online

Právě přítomno: 57 hostů a žádný člen

3297661
Dnes
Včera
Týden
Minulý týden
Měsíc
Minulý měsíc
Celkem
1161
1484
14649
2054518
34889
88338
3297661

Your IP: 35.173.57.202
2019-09-15 11:57

 

 

 

Ararat

 

 

 

 

Dnes víme, že biblické vyprávění o potopě je zkrácenou verzí starších a podrobnějších textů z Mezopotámie. Nicméně i přes svou stručnost obsahuje tajemné prvky dřívějších textů. Informuje nás o tom, že v dobách před potopou:

 

"Synové boží viděli, že dcery lidské jsou krásné, a vzali si za ženy, kterých se jim zamanulo...

V těchto dobách byli na Zemi Nefilim, a ještě i potom."

 

Kdo byli tito "synové boží"? Proč je bible ve své původní hebrejské verzi nazývá Nefilim, což Luther přeložil jako "obři", doslova "sestoupivší" (z Nebe na Zemi)? A jakou roli jim bible připisuje ve spojení s potopou a záchranou lidstva?

S luštěním této hádanky se začalo před 150 lety. Před tím se věřílo, že kolébkou západní civilizace bylo Řecko, potom se však ukázalo, že Egypt, ještě starší civilizace, vzkvétal po dlouhá staletí, dokonce přes dvě tisíciletí dříve, než Řekové vůbec vymysleli své písmo. Pak evropští cestovatelé narazili v Mezopotámii na trosky, které, jak se zdálo, potvrzovaly bib!ické zprávy o velkých královských říších v Asýrii a Babylónii. Co však tvrzení bible, že království samo a veškeré civilizace pocházejí z Mezopotámie a ne z Egypta? Co tvrzení, že kdysi neznámá královská města jako Erech (Uruk) a Ur (město Abrahámovo) existovala dlouho před Ninive a Babylónem?

To tvrdil Starý zákon. Avšak podobně, jako se dnes vědci ptají, kde jsou důkazy pro tvrzení preastronautiky, ptali se již před jeden a půl stoletím: "Kde jsou důkazy, že kdy existoval nějaký Abrahám? Kde jsou důkazy, že kdy existovalo město jménem Ur?" Obě odpovědi přinesla archeologie. Roku 1842 prováděl Paul Émile Botta první systematické vykopávky v blízkosti Mosulu v severním Iráku. Ukázalo se, že objevil ruiny královského města vládce Asyřanů Sargona II. O několik let později nalezl sir A. Henry Layard o 16 km dále zbytky mohutného města; hliněné tabulky a nápisy ukazovaly, že jeho jméno bylo Ninive, hlavní město Asýrie, o němž se zmiňuje i bible. Poté bylo odhaleno město Nimrud a učenci se k biblickým informacím začali chovat s větší úctou. Nimrud je totiž uvedeno spolu s Ninive a dalšími starýmí městy v 10. kapitole Knihy geneze. V letech 1903 až 1914, kdy německý archeolog E. Walter Andrae vykopal a prozkoumal Aššur, byla nalezena všechna města, o nichž se bible zmiňuje, jedno po druhém!

Když byly Asýrie a Babylón znovu oživeny, začali učenci nově zvažovat pravdivost obsahu bible. Ta se však zmiňovala ještě o starších městech a hovořila o zemi jménem Šinear coby prvním území, na němž lidstvo po Velké potopě vybudovalo města. "Mohla tam tehdy skutečně existovat civilizace, s královskými paláci a chrámy, kněžími a králi, ještě před Asýrií a babylónem?" ptali se vědci před sto lety. Ta možnost až vyrážela dech, nebot' už jenom počátky Asýrie a Babylónu sahají do doby před téměř 4000 lety.

Zdroj: stránky Jana Sutnera ml.

 

 

 

 

 


 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Noe

 

Biblia nie je pre našich vedcov žiadnou studnicou čerpania nápadov vedeckého charakteru. Teda, aspoň čo sa týka fyziky. Zaujímavé. Historici, ale aj archeológovia (a to sú tiež vedci), používajú bibliu na porovnávanie časových období nejakého sporného datovania určitého obdobia. Pre nich je biblia veľmi užitočná. Archeológovia používajú bibliu, ako jeden z najlepších prameňov pri odhaľovaní nejakých archeologicky zaujímavých lokalít prekvitajúcich za toho, či onoho kráľa. Pri pozornejšom čítaní by sa aj fyzikálne veci dali odkukať. Alebo, a to je asi ten najvážnejší dôvod, nikto z vedeckých kruhov bibliu nečíta (okrem p. Blumricha). Pozrime sa trošku hlbšie práve do biblie, čo sa tam o potope hovorí.

 

1. Kniha Mojžišova, Kapitola 7 - uvedenie potopy

Potom riekol Hospodin Noachovi: vojdi do korábu ty i celý tvoj dom, lebo (aj v kap.6:8) teba som videl spravodlivého pred sebou v tomto pokolení.

Zo všetkých zvierat čistých (pozri 3.Mojžišova 11:1 až 47) si vezmeš sedmoro a sedmoro, samca i jeho samicu (aj v kap.8:20).

Tiež z nebeského vtáctva sedmoro a sedmoro, samca a samicu, aby bolo živé zachované semä na tvári celej zeme.

Lebo pominie ešte sedem dní a potom dám pršať na zem štyridsať dní a štyridsať nocí a zahladím z tvári zeme každú bytosť, ktorú som učinil.

Vtedy učinil Noach všetko tak, ako mu to prikázal Hospodin (6:22).

A Noach mal šesťsto rokov vtedy, keď prišla potopa vody na zem.

A tak vošiel Noach i jeho synovia i jeho žena i ženy jeho synov s ním do korábu pred vodami potopy.

Z čistých zvierat i zo zvierat, ktoré nie sú čisté, i z vtáctva i zo všetkého, čo sa plazí po zemi (pozri 3.Mojžišova 11:47),

po dvoje vošli k Noachovi do korábu, po pároch, samec a samica, ako Boh prikázal Noachovi.

Potom, stalo sa po siedmich dňoch, že prišli vody potopy na zem.

V roku šesťsto, života Noachovho, druhého mesiaca, sedemnásteho dňa tohože mesiaca, toho dňa (Zjavenie sv. Jána 9:1) sa roztrhli všetky žriedla velikej priepasti a otvorili sa prieduchy nebies (8:2).

A bol príval na zemi za štyridsať dní a štyridsať nocí.

Práve toho dňa vošiel Noach a Sem, Cham a Jafet, synovia Noachovi, i žena Noachova i tri ženy jeho synov s nimi do korábu,

oni i každý živočích podľa svojho druhu i každé hovädo podľa svojho druhu i každý plaz, ktorý sa plazí na zemi podľa svojho druhu i každý vták podľa svojeho druhu, všetko, čo je vták, všetko okrídlené.

A vošli k Noachovi do korábu, dve a dve z každého tela, v ktorom je duch života.

A tie, ktoré vošli, vošli samec a samica z každého tela tak, ako mu prikázal Boh. A Hospodin zavrel za ním.

A keď bola potopa za štyridsať dní na zemi, vtedy rozmnožili sa vody a zdvihli koráb, a vzniesol sa hore od zeme.

A vody zmocneli a rozmnožili sa na zemi a koráb sa niesol na vodách.

A vody náramne zmohutneli na zemi a pokryli sa všetky, i tie najvyššie vrchy, ktoré boli pod celými nebesami;

na pätnásť lakťov nad ne vozvýš zmohutneli vody a pokryli vrchy.

A tak zomrelo každé telo (2.Pet. 3:6), ktoré sa hýbe na zemi: zo vtáctva a z hoviad ako aj z iných živočíchov i zo všetkého hmyzu, ktorý sa hemží na zemi i každý človek.

Všetko, čo má dych  ducha života, čo žije na suchu, zomrelo.

A tak vyhladil Boh každú bytosť, ktorá bola na tvári zeme, od človeka až do hoväda, do zemeplazu a až do nebeského vtáka; všetko bolo vyhladené zo zeme a zostal iba Noach a to, čo bolo s ním v korábe (2.Pet. 2:5).

A vody mocneli na zemi stopäťdesiat dní.

 

V Biblii sa hovorí 1.M. 7:12 - A bol príval na zemi za 40 dní a 40 nocí. Zmysel slova "príval" nám hovorí, že voda sa valila, šla po povrchu zeme, teda nie dažďom. Som presvedčený, že pritom aj náramne pršalo, ale je mi proti mysli domnievať sa, že všetká voda potopy, ktorá dokázala zdvihnúť z miesta Noemov koráb, spadla na zem formou dažďových kvapiek. 1.M. 7:18-19 - a vody zmocneli a veľmi sa rozmnožili na zemi a koráb sa niesol na vodách. A vody náramne zmohutneli na zemi, a pokryli sa všetky , aj tie najvyššie vrchy, ktoré boli pod celými nebasiami. Očitý svedok, ktorý o tejto katastrofe v biblii zanechal "reportáž udalostí potopy" sa určite vyjadril o tejto udalosti svojimi slovami a konečná výpovedná hodnota podoby tejto vety niesla v sebe umocnenie, keďže mu vpadla do očí skutočnosť, že vody bolo akosi priveľa na to, ako keby bola spôsobená len samotným dažďom. Nikdy za Noemovho života tak veľmi nepršalo. Okrem iného výraz "aj tie najvyššie vrchy, ktoré boli pod celými nebesiami", nám vypovedá len o lokálnom svete tohoto očitého svedka. Pre neho bol svet taký veľký, aké mal vedomosti o veľkosti sveta a samozrejme obmedzené vlastnou skúsenosťou - pokade oči dovideli, umocnené víziou, že tie vody zaplavili celý svet. To ale nemôže byť pravda. Alebo predsa len, ano? Miesto pristátia archy - Ararat, nasvedčuje, že to nebola lokálna záležitosť.  1.M.7:4 Lebo pominie ešte sedem dní a potom dám pršať na zem štyridsať dní a štyridsať nocí.  Tu bol takpovediac, oznámený presný dátum, čo je tiež veľmi zarážajúce a zvádza to k špekuláciam, ale upriamujem pozornosť na nasledovný údaj "a potom dám pršať". Tu je direkt oznámené, čo sa bude potom diať. Musíme brať do úvahy túto oznamovaciu vetu, aby sme si uvedomili, odkiaľ sa tu naberie toľko vody. Nezmysel? Už sa pokúšali aj iný "špekulanti" o vysvetlenia, ale bohužiaľ neprijali sme ich, pretože neboli hodnoverné aj napriek tomu, že boli myslené veľmi úprimne. Tu boli v hre  dva pramene vody, 1.M. 7:11 ...toho dňa (Zjavenie sv. Jána 9:1) sa roztrhli všetky žriedla velikej priepasti a otvorili sa prieduchy nebies. Túto vetu by som nechal objasniť asyrológovi p. Sitchinovi. V tejto vete stojí základ nášho chápania podstaty pôvodu vody a to:

a/, dvoch rôznych pôvodov vody, ktorá sa vyskytla za potopy na povrchu zeme ... žriedla velikej priepasti- je spodná voda spod povrchu zeme ...a otvorili sa prieduchy nebies - je voda zhora vo forme dažďa nepredstavitelnej hustoty a množstva spadu.

b/, jeden jediný pôvod - z nebies, ako sa hovorí v ďalšej kapitole 8:2, ale tiež nie dosť jasne,: A zavreli sa žriedla priepasti i prieduchy nebies, a zastavený bol príval z nebies. Chcel nám svedok potopy zanechať správu o pôvode vody, ktorá všetká spadla z nebies, teda nie z oblakov, formou silného dažďa už rozpusteného odpadu ľadu, ktorý bol rozprášený do vesmíru po zrážke našej zeme so Sitchinovým Mardukom? Alebo vyčíňali čisto pozemské vody, ktoré sa nachádzajú na povrchu zemskom, teda aj vody viazané v oblakoch? Tu sa nám ponúkajú dve možnosti uvažovania, ale presná analýza potrebuje rozbor viacerých dobre myslených teórií okolo tohoto problému.

 

Obraz 1/…pokiaľ veta.: sa roztrhli všetky žriedla velikej priepasti…

-        znamená, vody nejakej hlbiny, tak to môžu byť z nášho pohľadu jedine morské hlbiny, čo považujeme za nezmysel, ale len dovtedy, pokiaľ sa nezačneme zapodievať silou, ktorá by túto vodu morských hlbín mohla vytiahnuť na povrch kontinentálnych platní.

-        A pokiaľ veta …otvorili sa prieduchy nebies…, znamená, voda pochádzajúca zhora, tým rozumieme oblaky, ako ich poznáme dnes.

 

Obraz 2/…pokiaľ veta.: sa roztrhli všetky žriedla velikej priepasti…

-platí ako v Obraze 1/. Ale …otvorili sa prieduchy nebies…, znamená, voda pochádzajúca zhora. Nebesia sú predsa vyššie ako oblaky. Práve táto veta vnáša do tohoto deja niečo tajuplné, na čo by som chcel poukázať, pretože sa nám ponúka aj iný pohľad ako v Obraze 1/ (čítaj: kap.08 kde je opísaný jediný fungujúci model biblickej potopy podľa všetkých platných zákonov fyziky a súčasnej ľudskej logiky).

Boh zoslal potopu - rozumej fyzikálny zákon. Fyzikálny zákon je funkčný aspekt prírody a ako na taký, sa naň musíme pozerať. Noe nemal vedomosti o fyzikálnych zákonoch a okrem toho mu "niekto povedal", že je to božia pomsta. Nemal na výber. Poznal len jedného Boha, nie fyzikálne zákony a "Ten" s ním komunikoval. "Ten" mu to povedal, "Ten" mu naplánoval dopredu, čo má urobiť a ako. Preto sa pozerajme v Noeho príbehu o potope na jeho Boha, ako na Boha, ktorý nič nemohol podniknúť proti fyzikálnym zákonom. Tento Boh nebol schopný proti potope nič urobiť. Aj o tom sú záznamy na tabuľkách z Ninive, kde sa hovorí, ako bohovia prchali z pozemských príbytkov do bezpečia (Sitchin - Dvanásta planéta). V Noeho očiach bol predsa len Bohom, najväčším a najsilnejším. Lebo dokázal veci, ktoré Noe a nikto z jeho súčasníkov na tejto zemi nedokázal ani len napobniť, bol všemocný. Potopu si "tento Boh" privlastnil, aby v Noemovi umocnil pocit všemohúcna vo forme plnenia hrozby a trestu za hriechy páchané ľudskou rasou. Boh sa Noemovi nikdy neukázal a to bolo tiež v pláne tohto Boha, aby človek ako taký, dokázal pracovať s myšlienkou, inteligenciou - proste používať hlavu jako nástroj k uváženému konaniu a vyrovnať sa s tou skutočnosťou, že Boh je neviditeľný a aby sa podľa toho správal, pretože Boh naproti tomu človeka vidí (tolká spravodlivosť). Jeho počínanie malo vyvolať dojem - presvedčenie, že Boh o ňom vie a vie o každom jeho kroku a čine. Toto presvedčenie sa malo predávať z pokolenia na pokolenie a preto sa dostalo aj do Biblie ako súčasť výchovného procesu z aspektu univerzálneho vesmírneho kódexu morálky človeka. Človek je vystavený dualite, dobru, ale aj zlu. Pričom vývoj a smer dobrého rastu ducha, závisí práve od konania dobra. Toto sa ale v tom čase zhodou okolností veľmi zanedbávalo, tak ako aj dnes. Potopa musela prísť a nedalo sa jej vyhnúť. Noemov Boh využil túto skutočnosť, aby bola poskytnutá pre budúce pokolenia línia výchovy budúcich generácií v zmysle hrozby, že pokiaľ sa človek - ľud tejto zeme, nebude správať podľa etiky zákona, bude bohom nemilosrdne trestaný. Prichádzajúca hrozba potopy bola čítankovým príkladom vykonania trestu. Ihneď. Prečo? Odpoveď na túto otázku v dnešnej dobe a v pohľade na fungovanie sveta musíme hľadať v oblasti filozofie, náboženstva a v novodobom prúde ezoteriky. Ja mám na to vlastnú odpoveď, ktorá uspokojuje mňa, ale nie je predmetom bádania  tejto knihy. Potopa bola neodvrátiteľná. Ten - onen Boh, čo hovoril s Noemom, využil potopu vo svoj prospech, aby doviedol ľudstvo k záchrane svojej duše a k prevýchove človeka v civilizovaného a zákony dodržujúceho. Odkiaľ bol tento Boh, čo chodil po zemi a všetko riadil? Ostatných, skazených a tých, pre ktorých zákon neexistoval, nechal utopiť? Vybral si len Noeho s jeho rodinou a čo ostatní, ktorí prišli o život, naozaj boli všetci hriešni? Prišla očista zeme od skazených, ale nie vďaka tomu Bohovi, o ktorom hovorí Noe, ale vďaka Bohovi, ktorý je obsiahnutý aj vo fyzikálnom zákone. To je ten pravý Boh, ktorý spravuje celý - nekonečný vesmír rovnakým pravítkom na každého a na všetko, nemennými zákonmi  a ktorý je súčasne aj v našich srdciach a sme mu podriadení svojim konaním s ojedinelou možnosťou voľby svojho vlastného konania. V knihe kníh - Biblii, rozpoznávam tohoto pravého boha pod názvom Duch svätý. To je ten Boh, ktorý je obsiahnutý vo všetkých zákonoch (aj fyzikálnych), o ktorých sa učíme v školách a aj v tých o ktorých ešte nemáme ani tušenia a v mnohých tých, ktoré pre nás zostanú naveky skryté. To je ten BOH, o ktorom s takým oduševnením vyučoval pozdejšie aj Ježiš Kristus.

 

 

 


 

 

 

 

 

 


 

 

 

 

 

 

 

 

 

Vláda potvrzuje: "Toto je Noemova Archa"

 

20. června 1987 Turecká vláda založila novou přírodní rezervaci Noemovy archy. To bylo výsledkem jednání vládní komise, která potvrdila desetiletý výzkum tohoto naleziště Ronem Wyattem a jeho kolegy.

 

 

 


Noemova archa - předmět výzkumu na tomto místě potvrdil Ron Wyatt i vládní vědci

 

Toto naleziště poprvé přilákalo pozornost koncem padesátých let minulého století poté, co letecký průzkumný snímek této oblasti, pořízený z velké výšky, odhalil v horách oblasti Araratu strukturu podobnou lodi. I když bylo naleziště zpočátku mnohými odmítnuto, Ron Wyatt a jiní se ujali rozsáhlé výzkumné práce na tomto místě, která trvala téměř celé desetiletí. Použitím metod, jako je radarový rozklad podpovrchového rozhraní, detekce kovů, jádrové vrtání apod., získali pozoruhodné výsledky. Pohřbeny ve výšce 1900 m nad mořem byly objeveny hmotné pozůstatky lidmi vytvořené struktury - velké lodi. Potom co prozkoumal objevené údaje na nalezišti profesor Dr. Ekrem Akurgal, který je mnohými považován za "děkana turecké archeologie", prohlásil: "... to je loď, starodávná loď... musí být zachována..." Výsledky Wyattova výzkumu vzbudily vážný zájem tureckých vědců a archeologů. Nakonec to vedlo ke svolání vládní komise na nejvyšší úrovni, aby uvážila veškerá nashromážděná svědectví. Oficiální závěr byl, že naleziště opravdu obsahovalo pozůstatky legendární Noemovy archy. Výsledkem těchto poznatků bylo založení nové přírodní rezervace. Závěru turecké vlády přirozeně odporovali někteří vědci z akademických kruhů světa, neboť dopad tohoto nálezu má dalekosáhlý vliv. Svědectví je nicméně bohaté a souvisle ukazuje na toto místo, jako na pozůstatky legendární Noemovy archy, biblický předmět, po kterém tak mnoho lidí pátralo.

 

 

 

Archa z roku 2004 - expedice M. Kruliš

 

Dr. Salih Bayraktutan z Atatűrk university v Erzurumu nadále toto naleziště zkoumá a nashromáždil již hodně svědectví. Nyní je k dispozici podrobná dokumentace z historie nálezu a výsledky výzkumu prováděného na místě ve východním Turecku. Noemova archa, která je nyní přikryta vrstvou hlíny, na níž roste tráva, je nabodnutá na skále. Vědci se domnívají, že při výbuchu blízké sopky vytékající láva rozpustila část ledovce, kde se nacházela archa a po rozpuštěném ledu sklouzla po svahu, asi 4 km po lávovém bahně, do údolí, kde narazila dnem a bokem na skálu. Na tomto místě goferové dřevo zkamenělo a archu pokrývala silná vrstva lávy a bahna. Teprve až zemětřesení v roce 1958 a 1977 způsobilo částečné odkrytí zbytků zkamenělé archy. V současnosti je na místě nálezu zřízeno návštěvní centrum pro turisty, kde je velká místnost a kde je možné zhlédnout spoustu nalezených předmětů, hornin, zkamenělého dřeva, fotografií a článků souvisejících s objevy. Středisko hlídá stařec, který je "strážcem archy". I když je místní situace politicky nestabilní, danou kurdskými povstalci, středisko je hojně navštěvováno a to i cestovali z ČR.

V okolí naleziště jsou další unikátní místa pozůstatků. U vesnice Erzap je oltář Noemovy rodiny, který byl postaven jeho rodinou po potopě jako projev vděčnosti a na němž bylo obětováno Bohu. Nacházejí se zde hroby prvních rodin země po potopě, které jsou neskutečných rozměrů. U vesnice Uzengeli, kde je návštěvní centrum, jsou rozesety i tzv. závěsné kameny, které měly funkci stabilizátoru lodi při ohromném běsnění živlů. Mimo "údolí osmi" (pouze osm lidí přežilo potopu) též závěsné kameny, hroby velikých lidí (první lidé byli daleko většího vzrůstu), oltář Noemův, archa Noemova, atd. zde jistě spočívá ještě spousta předmětů, které zanikají v prachu věků.

 

 

 


Železné linky - barevné pásky položené podél údajů kovového detektoru ukazují pravidelný vzorek železa, další potvrzení toho, že naleziště jsou pozůstatky ohromné konstrukce vyrobené lidmi a ne přírodou

 

 


Posuv původního přistání archy a jeji posun. Rekonstrukce Noemovy archy.

 

 

Noemova Archa byla nalezena, pohřbena ve výšce 1900 m nad mořem

Letecké snímky a podpovrchový radar odhalily masivní loď v horách.

 

 

Roku 1959, při pravidelné prohlídce leteckých snímků, turecký armádní kapitán Llhan Durupinar identifikoval útvar, zobrazený na obrázku vpravo. (Reportáž z Dogubayazetu, východní Turecko. Nález Noemovy archy.)


"Nemám žádné pochybnosti o tom, že tento předmět je loď. Během celé mé kariéry jsem nikdy na stereografii neviděl předmět jako je tento." Dr. Brandenburger, Státní univerzita Ohio, USA.

 

V horách oblasti Ararat, byl ve výšce 1900m nad mořem objeven předmět tvaru lodi, delší než fotbalové hřiště, o rozměrech bitevní lodě. Dr. Brandenburger, odborník ve fotogrammetrii, ze státní university v Ohio, USA, o něj projevil zájem. Brandenburger odhalil raketové základny na Kubě během éry prezidenta Kennedyho. Po důkladném studiu fotografie došel k závěru: "Nemám žádné pochyby o tom, že tento předmět je loď. Během celé mé kariéry jsem nikdy na stereografii neviděl předmět, jako je tento."

V září 1960 byla fotografie zveřejněna v časopise LIFE pod titulkem: "Noemova archa?" Téhož roku skupina Američanů doprovázela kapitána Durupinara na toto naleziště po jeden a půl dne. Avšak povrchní výzkumy nenašly nic slibného. Skupina provedla nějaké vykopávky, ale nakonec došla k závěru, že naleziště neobsahuje "z archeologického hlediska nic zajímavého". Jejich názor ale nebyl jednomyslný. O 17 let později, roku 1977, Ron Wyatt toto naleziště navštívil. Poté, co obdržel oficiální povolení, Ron a Jonathan Gray i další jiní během období několika let prováděli důkladnější výzkumy. Za použití detektorů kovů, podpovrchového snímání radarem, chemických rozborů a zkoušek v laboratoři apod., byly jejich nálezy překvapující. Svědectví bylo nepopíratelné.

V prosinci 1986, po vyšetřování provedeném jejich vlastními vědci, členové ministerstva zahraničí, ministerstva vnitra a výzkumníci z Atatűrk university se sešli a dospěli k závěru, že to jsou vskutku pozůstatky legendární archy. Jako ocenění jeho práce byl Ron čestným hostem při slavnostním otevření nové přírodní rezervace 20.6.1987. V květnu 1989 bylo otevřeno i návštěvní středisko.

 

Stavitelé archy použili ke konstrukci kovové nýty

Během výzkumů, tři různé druhy detektoru kovů odhalily souvislý vzorek železa vyskytujících se v pravidelných intervalech.


Kovový nýt - stále ještě zasazen ve zkamenělém dřevě (vlevo), ukazuje, jak byla loď zkonstruována. Dokazuje vysokou schopnost práce s kovem, dřevem a znalost jejich zpracování a použití ve stavitelském oboru.

 

Časem bylo provedeno radarové snímání celé struktury - podél celé délky, šířky a horizontálně ze stran. Půdou pronikající radar ukázal ještě podrobněji týž vzorek, který odhalily detektory kovů. Radar odhalil další informaci, která byla ohromující. Na radarových záznamech se objevily stěny, dutiny, dveře blízko jížního konce ("předku") a rampy. Blízko přídě byly dvě válcové nádrže 4,2 m vysoké a 7,2 m napříč, s kovovými obručemi kolem obvodu.

Jak na to reagovali jiní? David Fasold, expert v námořní záchraně, který na nalezišti pracoval, řekl: "V horách Araratu je předmět tvaru lodi, 300 loket (15697 cm) dlouhý a průměrně 50 loket (2615 cm) široký. Pokud to někdo označí jako náhodu, podle mého názoru by tím podpořil skepsi.

 

Zkamenělé palubní dřevo objevené na nalezišti se ukázalo být vrstveným dřevem.

Zkoušky provedené v laboratoři Galbraith v Knoxville, Tennessee (USA) ukázaly, že vzorek obsahuje přes 0,7% organického uhlíku, což odpovídá zkamenělému dřevu. Vzorek byl kdysi živou látkou. Tenké plástky ze vzorku odhalily, že dřevo se skládá ze tří vrstev. Bylo to ve skutečnosti vrstvené dřevo!

Nikdy předtím nebylo nalezeno zkamenělé dřevo, které by bylo vrstvené. Tento vzorek je naprosto unikátní na celém světě a je důkazem, že konstrukční metody používané budovateli archy byly velmi dokonalé a nadčasové. Tento typ kompozice dřeva je možná asi "goferové dřevo", o kterém mluví kniha Genesis v Bibli.

 

Radar a jiné zkoušky odhalují pokročilý stav zhroucení a destrukce.

Jeví se známky toho, že dvě vrchní paluby se zhroutily a jejich trosky spočívají na spodní palubě, tak jak je ukázáno na náčrtku. Radar prokázal, že trup lodi a spodní paluba jsou lépe zachovány a stále ještě obsahují prázdné komory!

 

Biblické svědectví o Noemově arše.

Několik příkladů toho, jak se tyto nálezy shodují se záznamy v Bibli

 

 

 

 

 

"Jsem velmi potěšen tímto výsledkem, ke kterému jsme na tomto místě nyní dospěli. Mohu se dívat do očí a prohlásit, že tato formace, loď ve východním Turecku, jsou ve skutečnosti pozůstatky Noemovy archy."

 

Ron Wyatthttp:  // www.biblickearcheologickenoviny.cz

 

Copyright © 2019 Matrix-2012.cz. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software vydaný pod licencí GNU General Public License.