Kdo je Online

Právě přítomno: 118 hostů a žádný člen

3305611
Dnes
Včera
Týden
Minulý týden
Měsíc
Minulý měsíc
Celkem
1381
1815
9111
2074758
42839
88338
3305611

Your IP: 35.171.146.16
2019-09-19 12:53

 

 

 

 

EGYPT - Pyramidy

 

 

Záhadná Sfinga

 

Mýty hovoří o tom, že tato civilizace začala na konci velké katastrofy. To je onen První čas, ona vzdálená epocha bohů, kterou připomínají mýty, kdy všechno začalo. A skutečně to byl první čas pro lidstvo. Tehdy začínají naše vzpomínky.  Také John West datuje Velkou sfingu na konec této vzdálené doby ledové. Ale s její faraónskou tváří a pokrývkou hlavy?

 

 

Podíváte-li se na hlavu, vidíte, že je v mnohem lepším stavu, než tělo. I když je hlava vytesána z mnohem tvrdšího vápence, rozdíl mezi stavem hlavy a těla je extrémní. Ještě důležitější je, že hlava je neúměrně malá. Zejména z pohledu ze vzduchu vidíme, že tělo sfingy je dlouhé a zploštělé a hlava na něm vypadá skoro jako špendlíková hlavička. To nám naznačuje, že hlava byla znovu vytesána. Jinými slovy: tato hlava není původní. V nějakém bodě své dlouhé historie byla hlava udělána znovu. Je možné, že historie sfingy byla asi takováto:

 

 

 

     

 

Dávno před tím, než se stal Egypt pouští, byla Gízská plošina úrodnou savanou. Na jejím okraji byl velký výstupek přírodní skály. Neznámá skupina sochařů využila této vyčnívající polohy a vytesala skálu do tvaru obří tváře. Mohla to být tvář boha nebo lva. Když byla sfinga vysekána z okolní podkladové horniny, stovky obrovských bloků vápence – některé vážící více než 100 tun, byly čistě vykopány a dopraveny na toto místo.  Zde zdánlivě bez námahy byly vyzdviženy a zasazeny na místo. Nic v dynastickém Egyptě - Egyptě, který známe - se tomuto nepodobá. Všechno ukazuje na jinou, dřívější epochu. Čas plynul. Změna počasí přinesla do této oblasti přívalové deště, signalizující konec doby ledové. Deště erodovaly lva do tvaru, jakým je dnes. Když deště ustaly, kdysi úrodné savany se změnily v Saharskou poušť. Písek navátý větrem pohřbil sochu až po krk a na tisíce let chránil její tělo i výmluvné stopy působení vody. Ale co tvář, která stále zvětrávala a zmenšovala se? Patrně byla znovu vytesána. Rozhodně králové čtvrté dynastie, kteří postavili pyramidy kolem 2500 př.n.l. sfingu odkryli a její tvář opracovali ke svému obrazu. Faraón Rachev sfingu nepostavil – restauroval ji.

 

       

 

 

 Byla to anebo nebyla dávná geneze Egypta a lidské civilizace? Tyto monumenty viděly míjet tisíciletí a střežily své tajemství v majestátním tichu. Někteří věří, že se v nich odráží obloha a souhvězdí, že staří astronomové zde zapsali úžasné datum. Už ne mlhavými termíny, ale neomylně a podrobně.

Staří astronomové, stojící v Gíze, viděli nepřerušovaný 360 stupňový horizont, který vyzýval k pozorování bodů východů Slunce a hvězd. Jejich pozornost přitahoval i jiný směr. Linie sever-jih, rozdělující oblohu přímo nad jejich hlavami. Pozorovali hvězdy, jak tuto linii přecházejí. V roce 10.500 př.n.l., kdy tuto linii překročily tři hvězdy Orionova pásu, překročily ho v postavení, které se přesně shoduje s rozmístěním tří pyramid na Zemi.

 

 Další detail. Sledujme horizont Gízy tam, kde Orion zapadal v roce 10.500 př.n.l. Pozorovatelé ho tehdy viděli tam, kde je Orionův pás se zázračnou přesností vyznačen třemi malými pyramidami, stanovujícími přesně, kde zapadal kolem roku 10.500 př.n.l. Jestli si myslíte, že to je náhoda, jsou tu další věci. Podívejme se na jeden magický den v roce, kdy severojižní cesta tří hvězd v pásu se přesně shodovala s východem Slunce. V tento zvláštní den Slunce vycházelo přesně na východě. Dnes sfinga hledí na souhvězdí Ryb. Posuňme však ručičky precese zpět v čase a uvidíme, co se stane. V době 10.500 př.n.l. vycházelo Slunce přesně na východě – přímo v linii se sfingou a východem souhvězdí Lva. Je to tedy v této době, ve věku Lva, kdy sfinga hleděla na svůj vlastní obraz na obloze.

 

Jestli to nestačí, jsou tu další věci. Proč je sfinga umístěna napravo od hlavní osy východ-západ této pyramidy a proč se zvýšená cesta odklání na jih? Staří stavitelé pyramid nedělali nic náhodně. Jaký má tedy tato nepravidelnost význam? Zvýšená cesta se odklání o 14°, sfinga je trochu nalevo. Proč? Odpověď má počítač. Ukazuje nám, že toto je místo, kde vycházelo Slunce přesně ve směru této cesty, 14°doprava v perfektní linii se zvýšenou cestou. Co tu tedy máme? Nalevo je souhvězdí Lva a je napůl pohřbeno pod horizontem a vyčnívá jen hlava a ramena. A to je to, co viděli, když se dívali na východ. Slunce vychází ve směru zvýšené cesty a nalevo je sfinga napůl pohřbená v písku s vyčnívající hlavou a rameny. Právě tak vycházelo souhvězdí Lva s vyčnívající hlavou a rameny nad horizontem.

Sfinga a pyramidy společně tvoří gigantický astronomický hologram oblohy nad Egyptem z období kolem roku 10.500 př.n.l. V této epoše a jedině v této epoše jsou klíčová nebeská tělesa představena s bezchybnou přesností, nahlížená z každého myslitelného úhlu vesmíru. Když si připomeneme zázračnou přesnost, s níž stavitelé pracovali, je nemožné připsat takový do sebe vzájemně zapadající komplex náhodě. To, co tu máme, je obrovské a záměrné vyznačení času pro epochu 10.500 př.n.l. Téměř 8.000 let před tím, než údajně vznikla egyptská civilizace.

Pro Egypťany to byla brána do podsvětí, kde Usírev vládl mrtvým, brána pro zemřelé faraóny, aby se znovu zrodili mezi hvězdami. Tehdy stejně jako dnes, gigantická nekropole, kde mrtví z nesčetných století spočívají na místě nevysloveného mystéria a posvátnosti sahajících zpět, k úsvitu času. Každá civilizace odkazuje k mýtu o stvoření. K začátku. Ale Egypťané zcela jasně vyjádřili, co se stalo NA JEJICH začátku. Říkají nám, že země byla celá pod vodou a že z té vody se vynořila fyzická, materiální země, prapůvodní vyvýšenina, na níž začalo stvoření, kde byl první úsvit a první západ slunce. Je to jakoby král, který postavil tyto pyramidy, znovu předvedl ten okamžik, onen „čas bohů“. Bylo by normální, kdyby ho chtěli oslavit, uchovat, chcete-li, ve velkolepé podobě. Myslíme si, že jestliže existuje prapůvodní vyvýšenina, je to Gíza. Skutečně, texty odkazují na Gízu, Heliopolis jako na místo stvoření. A co jiného bychom mohli čekat, než že onen fantastický moment stvoření bude oslaven takovýmito monumenty. Je docela dobře možné, že sfinga může být fyzickým pozůstatkem ztracené civilizace, která se dotkla tohoto místa před dvanácti a půl tisíci lety. Netvrdíme, že pyramidy jsou staré 12.500 let, říkáme jen, že tyto pyramidy mluví o tomto velmi vzdáleném datu. Nepochybujeme, že Egypťané byli dědici starého vědění a moudrosti. Je absurdní naznačovat, jak to dělávají egyptologové, že tyto monumenty byly výtvorem nějaké civilizace v plenkách. Tyto monumenty vyjadřují obrovské, naakumulované znalosti a moudrost. Tyto monumenty mohou být koncem něčeho, nikoli začátkem.

Tito lidé obývali svět, který si jen ztěží dokážeme přestavit. Jaké vědomosti zdědili z hlubin prehistorie?

Vědecká opozice tvrdí: „Kdybychom tento alternativní názor přijali, ocitli bychom se ve slepé uličce. Máte tu tedy předdiluviální civilizaci – a potom nic. Nemáte nic. Jak dlouho? 1000 let, 2000 let – a pak se objeví znovu. Kde je nějaké spojení? Kde jsou další důkazy o této kultuře? Ukažte nám kus keramiky, ukažte nám nějaký nástroj, nápis, nějakou jinou sochu, ukažte nám nějaké archeologické naleziště z tohoto období.“ To je jako říci Magellanovi poté, co obeplul svět, že svět je stále plochý, protože kde jsou ti ostatní, kteří ho obepluli. Tady jde o dějiny celé civilizace. Možná že nepostupovaly v přímé linii od primitivního jeskynního muže až k nám, inteligentním lidem, s našimi vodíkovými pumami a trojbarevnou zubní pastou.

Domníváme se, že nějaká mnohem starší a neznámá kultura mohla zanechat své stopy v podzemních chodbách Velké pyramidy anebo v údolních a pohřebních chrámech u nohou sfingy. Oficiálně se datují do dob faraónů, ovšem jen na základě chabých, nepřímých důkazů. Jejich holá a masivní strohost mate archeology, neboť se zcela liší od staveb v Egyptě, které známe. A nebyly by pozůstatky takové doby pohřbeny hlouběji, než dosud kdokoliv hledal?

Jde o to najít pravdu. Je potřeba několik vědních disciplín, abychom zjistili, o co tu jde. A to není úkolem pouhé egyptologie. Přijít na takovéto místo s jednorozměrným názorem, s úzkou perspektivou a tvrdit, že tímto úzkým pohledem můžeme toto místo interpretovat, je špatnou službou lidstvu, protože brání jiným disciplínám uplatnit zde inteligenci.

Staří Egypťané věřili, že byl První čas, počátek, kdy vládli bohové. Je Velká Sfinga odkazem nějaké neznámé civilizace? Jsou pyramidy postaveny náhodně, jak se domnívají odborníci a nebo podle nějakého plánu, započatého před úsvitem historie a předaného faraónům, aby ho dokončili? Staří Egypťané v takový odkaz věřili.

 

 

Pomníky času

 

        Egypt, Gíza, pyramidy....Tahle tři slova mě vždy spolehlivě nastartují do pohotovostního režimu.... O pyramidách už bylo napsáno skoro všechno ( ne  všechno byla vždy pravda ) a v souvislosti s nimi bylo také vyřčeno tolik hypotéz, že by se mi nevešly do počítače....Prostě jsou tu a pobaveně sledují to hemžení pod sebou. Vezmeme fakta trochu hopem, protože každý kdo se o pyramidy jen trochu zajímá, je už slyšel tisíckrát... Umělé útvary pyramidálního tvaru se vyskytují hned na několika místech zeměkoule a všude se tváří, jako by byly z jiného světa... Ty nejznámější leží v egyptské Gíze, následují pyramidy mexické, čínské, evropské a dokonce i podmořské poblíž Japonska...( osobně jsem si téměř jist, že nějaké ještě objevíme například v zeleném moři Jižní Ameriky ). Podívejme se tedy nejdříve na tu nejznámější, které říkáme Cheopsova... Leží necelých dvacet kilometrů západně od Káhiry, na zastavěné ploše 5,2 hektaru, složená z 2,3 miliónu pískovcových bloků...Impozantní dílo ! Výška pyramidy se uvádí plus – mínus a navíc jí schází vrcholový kámen. Dnes se zdá, že výška poklesla na 146,6 metru....Východní strana měří 272,12 m, jižní 272,19m, západní 272,09 m a severní 271,94 m Pyramida je perfektně orientována severo-jižním směrem a úhel stran je 51° 52“ .... To jsou velmi strohá fakta.

 

        Co všechno se dá z rozměrů pyramidy vypočítat tu psát nebudu, protože je toho jednak příliš mnoho ( od obvodu zeměkoule – až po vzdálenost Země od Slunce ) a jednak mi to připadá trochu účelové....No vezměte si metr a pusťte se do přeměřování vašeho příbytku...Ručím za to, že se nějakými kejkli s čísly, násobením a dělením čehokoliv, také dostanete k vzdálenosti Měsíce od Země.... !

        Raději se jen tak heslovitě  podívám  na méně známé skutečnosti, které jsou mnohem zajímavější...

        Například -  úplně běžně se neví, že pyramidy v Gíze, byly původně obloženy leštěnými bloky, které byly ve 14. století použity k výstavbě Káhiry. ( Trestuhodné ! Dovedete si představit jak byly krásné ? ) Takže se dnes díváme pouze na hrubou stavbu, bez fasády...

       Další barbarství bylo dobývání se dovnitř !

       V roce 820 n.l. se do Velké pyramidy doslova proboural arabský kalif Abdullah Al Mamún...Dostal se až do Královské komory, ale nenalezl nic víc než prázdný sarkofág...

       Zajímavá je i historie samotného názvu...

       Proč jí říkáme Cheopsova ? No protože to egyptologie po léta letoucí hlásá. A kde se tento její název vzal ? Může za to, mimo jiné, dnes už legendární příběh o podvodu jistého plukovníka Wysse, který údajně zfalšoval nalezenou kartuš s nápisem „ Chufu“ ( Cheops ) Jmenovaný faraon nemá velmi pravděpodobně s výstavbou tohoto gigantického díla mnoho společného...Podvod už dávno odhalil orientalista Zecharia Sitchin, přesto je onen vykuk nadále oslavován jako významný objevitel. Ale tak už to mezi vědátory chodí...

       Pravda, Herodotos navštívil Egypt v pátém století před naším letopočtem a má podobný názor, ovšem Herodotos občas psal skutečné pohádky tisíce a jedné noci, což se dávno ví, ale pokud se to hodí do krámu, je klidně citován i na akademické půdě.... Naštěstí jsou i jiné prameny, které hovoří o tom, kdy, jak a proč vznikly pyramidy a nejsou o nic méně seriózní.... Pojďte se tedy vydat na cestu do dávných věků....Ujišťuji , že to bude cesta zajímavá a vzrušující......

       Byl stavitelem Velké  pyramidy předpotopní patriarcha Enoch, legendární král Saurid, Hermes Trismegistos, či bůh Thowt ? Těžká otázka....Zejména proto, že všichni čtyři jmenovaní byli zřejmě jedna a tatáž osoba....

        O králi Sauridovi, hovoří už koptská slovesnost a vypráví, že v dobách před potopou nechal postavit pyramidu, aby do ní umístil „...znalosti různých umění, věd matematických a geometrických, aby byly svědectvím k užitku těch, kteří by je jednoho dne mohli pochopit...“

       Už v těchto textech je zmínka o tom, že Saurid je totožný s Hermem.... Arabský cestovatel Ibn-Battuta ve 14.století uvádí jako stavitele rovnou Herma Trismegista... Plútarchos zase v Hermovi poznává Thowta, který je již dávno v různých textech ztotožňován s biblickým Enochem...

       Židovský historik Flavius Josephus ( současník Ježíšův ) píše také, že stavitel pyramidy postavil dvě „ schrány na vědění..“ – jednu z kamene a druhou z cihel. Jasně pak píše, že ta kamenná za jeho života ještě existovala a to v Egyptě !

      Nás bude nejvíce zajímat Enoch – otec slavnějšího Metuzaléma....a vypravíme se za ním nejprve pod zem....

       Nedlouho poté, co byl před několika lety odtajněn nový typ radaru schopného nahlížet hluboko pod zemský povrch, se vynořila řada ohromujících údajů o důmyslných labyrintech systémů podzemních tunelů v různých částech světa. V jihoamerické Guatemale byly pod mayským pyramidovým komplexem Tikal zmapovány tunely, táhnoucí se v délce plných 800 kilometrů na druhou stranu této země. Badatelé míní, že jejich přítomnost zřejmě vysvětluje způsob, jak mohlo asi půl miliónu Mayů uniknout zhoubným událostem, které decimovaly jejich kulturu.

       Obrovské podzemní prostory se vyskytují na Zemi podivuhodně často a pokud jste si někdy zkusili bouchnout do skály, jistě víte, že to není žádná sranda....

       Podzemní radar (SIRA), použitý za stejným účelem v Egyptě před rokem 1978, zaznamenal přítomnost mimořádného podzemního komplexu pod gízskými pyramidami. Opatření, která následně udělal egyptský prezident Sadat, měla za následek tři desetiletí přísně tajných vykopávek podniknutých za účelem vniknutí do tohoto systému a jeho pečlivého prozkoumání. Na nedávném setkání v Austrálii předvedl Dr. Jim Hurtak, jeden z klíčových vědců Projektu Giza, filmový záznam z průběhu prací probíhajících pod názvem  KOMORY V HLUBINĚ, uvolněný na konci století.

Udivující záběry odhalují objev rozlehlé podzemní megalitické metropole staré 15 000 let ( ! ), která se rozkládá v několika úrovních pod gízskou plošinou.

       Zatímco ostatní badatelé atomového věku hloubali nad skrytou komorou pod levou prackou Sfingy, rozprostíralo se legendární "město bohů" přímo pod nimi. Film kromě podzemních vodních kanálů ukazuje impozantní sály o proporcích našich největších katedrál, zdobených přímo na místě vytesanými, obdobně obrovskými plastikami jako jsou ty v nilském údolí. Životy riskující výzkumníci vybavení světly a kamerami opatrně postupovali v gumových člunech napříč podzemními řekami a přes kilometr široké jezero, aby nakonec pronikli až do zapečetěných komor. Zde byly nalezeny pozoruhodné depozitáře se záznamy a artefakty.....!!

       Po potopě, v bájném období egyptského Zep Tepi, "počátku", se na samém začátku současného cyklu odněkud vynořila tajemná skupina "bohů", která lidi přeživší na povrchu Země zasvětila do základů civilizace. Počátky současné civilizace připisuje celosvětová tradice příslušníkům jakési vysoce kultivované skupiny, ať už jde o Thowta a Osirise v Egyptě či amerického Quetzacoatla nebo Viracochu.


       Celosvětové důkazy signalizují, že tito lidé byli vysoce vzdělanými příslušníky předchozí civilizace. Tak jako z protiatomových krytů a skrytých výzkumných zařízení naší vlastní civilizace, vyšli z podzemních "měst bohů" poté, když se na povrchu "usadil prach" kataklyzmatu. Toto byli "předpotopní patriarchové", jako Enoch a Metuzalém, "giganti a dávní hrdinové" zmiňovaní v Genesis. Všichni ti nevysvětlitelní bohové starověkého Sumeru, Egypta i Indie pocházeli možná z bájné předpotopní doby.

       "Nalezli jsme dědictví civilizace ovládající jistý způsob technologie, která byla mnohem dále než je naše. Byla to technologie jíž dokázali vytvořit ohromná podzemní města, přičemž Sfinga a pyramidy jsou jen malé povrchové značky." Na projektu zúčastněný Dr. Hurtak přirovnává tento nález ke kolizi, ne nepodobné nečekanému kontaktu s vyspělou mimozemskou kulturou. Popsal to jako "odkrytí kořenů čtvrté kultury", takzvané Atlantské civilizace, která zanikla v posledním kataklyzmatu. Nález poskytuje jednoznačný důkaz, že veškeré jazyky, kultury a náboženství vyvěrají z jediného společného zdroje, jemuž Dr. Hurtak říká "rodičovská civilizace".

       V podzemí nalezené stopy technologie vykazují jinou cestu vývoje než je ta, po níž jsme kráčeli. Je to tak, jak kdysi podotkl Arthur C. Clark:

        "Jakákoliv technologie překonávající tu naši by nám nutně musela připadat jako magie."

        Podle Dr. Hurtaka šlo o kulturu, které se nejen podařilo rozluštit genetický kód, ale zmocnila se klíčů k fyzikálnímu spektru, k antické "vyšší fyzice světla" … tedy toho, co se vypravil hledat dávný Gilgameš do ztraceného "města bohů", po němž hodlal pátrat v tunelech pod horou Ma-šu, v pouštní oblasti.

        Hurtak referoval o "řeči světla" a "veleknězi" - vědci z předchozí éry, jménem ENOCH, spojovaném se stavbou komplexu Velké pyramidy. V této souvislosti se Hurtak zmínil o veliké duchovní vědě, nauce popisující jakési "genetické schodiště ke hvězdám".


        ENOCH byl předpotopním patriarchou, jednou z nejslavnějších klíčových osob předchozí éry a Bible mu připisuje zřízení původního Siónu, legendárního "Jahwova města" stejně tak, jako vynález abecedy a kalendáře. Enoch je také prvním astronautem v historii, jehož Pán "vzal vysoko vzhůru", aby mu ukázal "tajemství Země i nebes".

        Egypťanům byl znám jako THOTH  ( Thowt ), "Pán magie a času", Řekům jako "posel bohů"  HERMES a pamatuje na něj dokonce i keltská tradice jako na nevyzpytatelného mága Merlina, který nakonec "zmizel na jabloňovém stromě do mytického Avalonu", aby tam vyhledal tajemství nesmrtelnosti. Slíbil, že se zase vrátí. Jak také jinak, to tehdy slibovali všichni...

        Jako jeden z těch, kteří dosáhli nesmrtelnosti a znalosti tajemství jak bychom se i my mohli "stát bohy", také Thoth / Enoch slíbil, že se "vrátí na konci času s klíči k posvátným branám Země." Na kontroverzních Svitcích od Mrtvého moře, odhalených fragmentech ztracené Enochovy knihy kdysi odstraněné z bible náboženskými vůdci, Enoch charakterizuje podivuhodnou minulou civilizaci, která zneužila klíčů k vyšším znalostem a proto se nebyla schopna zachránit před posledním kataklyzmatem. Tyto "klíče" doslova i obrazně ztratili, a tím přišli o veškeré vyšší znalosti.( Další zásluha církevních otců a praotců...Enoch se prostě do Bible nehodil...Popisoval skutečnosti příliš........skutečně ! )

       Podle četných podání Enoch, tak jako Quetzacoatl v mayské legendě slíbil, že se k nám tyto znalosti vrátí na "konci času", tedy na konci současného cyklu. Příslib, že "všechno bude odhaleno na konci současného světa", obsahuje i biblická Kniha Zjevení. Mimořádné objevy v Egyptě a jinde nepopisují jen pokročilou technologii, ale podivuhodnou cestu vývoje, vedoucí vysoko nad náš současný stav.

       Důkladný vědecký průzkum klíčových pyramidových míst na celém světě odhalil, že jde o důmyslné harmonické struktury, které nejenom zrcadlí pozice planet a hvězdných systémů, ale současně napodobují harmonii čaker a dutin lidského těla. Každý kámen uvnitř Velké pyramidy je naladěn na specifickou frekvenci nebo tón. Sarkofág v centru Velké pyramidy vibruje na frekvenci tlukotu lidského srdce. Udivující pokusy provedené Dr. Hurtakem a jeho spolupracovníky ve Velké pyramidě a na dalších místech v Jižní Americe demonstrovaly, že pyramidy jsou v podstatě hlasově aktivovatelné "geofyzikální computery".

       Zanotováním specifických zvuků se vědeckému týmu podařilo vytvořit na povrchu i uvnitř pyramid viditelné vlny stojatého světla, které pronikalo dokonce až do jejich nepřístupných vnitřních komor. Následující objevy naznačují, že starověcí kněží - vědci využívali uvnitř chrámových struktur jakýsi druh harmonické zvukové technologie.

       Znovu objevené henochiánské znalosti odhalují mateřský jazyk jako "řeč světla". Základem jazyka zavedeného na počátku tohoto cyklu byl jazyk známý starověkým národům jako HIBURU. Moderní výzkum potvrdil, že nejstarší starověkou formou tohoto původního jazyka, vyjádřeného formou abecedy vycházející ze zrakových vjemů vzorků záření mozku, je hebrejština. Její znaky ve skutečnosti vykazují totožné profily, jaké vytváří rotující vír. Je opravdu řečí světla, kursujícího uvnitř celé naší nervové soustavy.

       Vzhledem ke kódování sledujícímu geometrii přirozených symetrických křivek fyzického světa, byl Hiburu harmonickým jazykem, napodobujícím vlastnosti křivek světla. "Klíče", o nichž hovoří Enoch, se tedy jeví jako zvukové sady k vibračním matricím samotné reality, k mýtické "moci nad světem". Enochiánské učení hovoří o zvukových rovnicích zakódovaných do prastarých manter a božích jmen, jejichž aplikací lze přímo ovlivňovat nervovou soustavu a produkovat hluboké efekty na úrovni léčení a vyššího stavu vědomí. Jak deklarují starověké texty: "Chceš-li hovořit s bohy, musíš se napřed naučit jejich jazyku."

       Na DNK, zobrazenou ve starozákonní Torah jako prastarý kabalistický "strom života", se dnes už začíná pohlížet spíš jako na živoucí vibrační strukturu, než jako na neměnný záznam na magnetofonovém pásku. Mnoho moderních vědců v DNK vidí třpytivou konfiguraci vytvarovanou z vlnění, modifikovatelnou světlem, radiací, magnetickými poli či pulzujícími zvuky. Dědictví Thoth / Enocha naznačuje, že "řeč světla" je prastará nauka o harmonii, která skutečně může ovlivnit DNK.

       Důkazy nalezené v Egyptě naznačují, že Egyptané se v období 6 000 let trvajícího genetického experimentu pokoušeli pátrat po nesmrtelnosti a cestě ke hvězdám. Hledání popisované starými velikány zahájil už dlouho předtím Gilgameš. Egypťané nebyli fixování na život po životě, jak se mylně domnívali nejranější křesťanští překladatelé, ale zaměřili se na vytvoření vyššího lidského typu. Společně s mnoha jinými starověkými kulturami věřili, že DNK pochází z hvězd, a že je jí souzeno se k nim vrátit. Znalosti Thoth / Enocha naznačují, že lidské bytosti je souzeno vyvinout se přes současnou pozemskou formu, a pak, jak říká bible:

.      "Můžeme se stát většími než andělé."

       Egyptský záznam příběhu o "těch, kteří chodí po hvězdách (Star Walkers)", je o jedincích, kteří jako Enoch občas putovali "za velkou zřítelnici Oriona" a vrátili se, aby žili jako bohové mezi lidmi. Navzdory vybělení polobožských bytostí z moderního povědomí může být možné, že je nám, jak tvrdí starověké texty  souzeno -  "stát se takovými, jako byli bohové". Představují mayští "Páni světla" a egyptsko-tibetštští "zářící lidé" skutečně vyšší formu člověka?

       Podle mnoha pozemských legend se tyto bytosti pravidelně vracejí na počátku a konci každého cyklu; v bodě, kdy naše sluneční soustava po 13 000 letech dospěje do bodu poloviny oběhu kolem 26 000-letého, zvířetníkem vyměřeného orbitu kolem galaktického centra. Vzhledem k jakýmsi místním podmínkám na této dráze se tyto 13 000-leté intervaly, neboli "světy", zdají být předěleny kataklyzmatickými zvraty. Podle "kamenného kalendáře" Velké pyramidy, líčícího takzvaný "Fénixův cyklus" zmíněného galaktického oběhu, končí tato éra (převedeno na současný kalendář) v roce 2012. Řecké slovo PHOENIX odvozené z egyptského slova PA-HANOK ve skutečnosti znamená: "vláda Enochova domu".

       Enochiánské znalosti naznačují, že tyto pravidelné kataklyzmatické změny v podstatě provokují zrychlený vývoj, a tím urychlují přechod rezidentní životní formy do další vývojové fáze, za níž může nastoupit exodus z rodné planety. Lidský vývoj tedy mohl postupovat daleko rychleji, než se dosud předpokládalo. V archivech předchozí civilizace, která ovládala fyzikální kontinuum, byl nyní objeven důkaz, že se nesnažila postupovat cestou směřující mimo tento svět. A proto také selhala. Také my jsme dostali stejnou příležitost - zvládnout to nebo promarnit svůj čas.


       Odhalení přicházející z Egypta líčí existenci celosvětového prehistorického systému pyramidálních chrámů, nastavených jako antény na klíčových meridianech energie, již se dávní kněží-vědci snažili použít jako hudebního rezonančního systému ke stabilizaci planetárních tektonických desek … kataklyzmatická geologie v nejjemnější formě. V prapůvodním jazyce znamená slovo JEDAIAH  "cestu slova" nebo "moc slova"... Pradávní kněží  užívali jazyka světla k naladění planety jako obrovského, harmonicky znějícího zvonu. Hodně z toho bude znovu objeveno v posledních dnech současného cyklu. Takže uvidíme.....

 

mysticland.cz

 

 

 

Netradiční teorie stavby egyptských pyramid

 

Egyptské pyramidy nejsou postaveny z opracovaných kvádrů přemisťovaných na rampách, jak předpokládá egyptologie, nýbrž jsou odlity blok po bloku z určitého vápencového „betonu“. To je teorie francouzského vědce J. Davidovitse, která jako jediná podává logické vysvětlení záhad, s nimiž si tradiční teorie neví rady – jak mohli Egypťané opracovat měděnými nástroji kvádry, aby vytvořili neuvěřitelně tenké spáry, jak dopravili bloky vážící až 70 tun do výšky několika desítek metrů či jak stihli postavit tak kolosální stavbu, jako je Chufuova pyramida, během dvaceti let...

 

 

Prof. Joseph Davidovits – Teorie stavby egyptských pyramid z aglomerovaného kamene

  

Tato teorie byla rozvinuta v mých knihách Stavitelé pyramid (J.-C. Godefroy, Paříž, 2002) a Nové dějiny pyramid (Fontána, Olomouc, 2006): pyramidy byly postaveny z re-aglomerovaných kamenů (tedy z rozmělněných úlomků přírodního vápence zpracovaného jako beton a poté odlitého), a ne z obrovitých kvádrů přemisťovaných po rampách. Původně publikovaná v New Yorku v roce 1988 pod názvem The pyramids: an enigma solved, je tato teze rozvinutá v knihách před nedávnem vydaných ve francouzštině a v češtině, v nichž jsou doplněny důležité konkrétní prvky, které v prvním americkém vydání chyběly.

 

Teorie vychází z vědeckých analýz, archeologických důkazů, hieroglyfických textů a náboženských a historických aspektů. Na rozdíl od ostatních teorií, které pátrají pouze po technickém vysvětlení stavby pyramid Gízské plošiny, či dokonce pouze pyramidy Chufuovy, je má teorie globální prezentací stavby všech egyptských pyramid během 250-ti let, od první, Džoserovy, až po pyramidy z nepálených cihel Střední říše.

 

 

Teorie aglomerovaného kamene

 

1. Vzorec a použité látky

 

Nejdůležitějším materiálem je vápenec. Analýzy německého geochemika D. D. Klemma dokazují, že 97 až 100 % bloků pyramid pochází z vrstvy měkkého a jílovitého vápence ležící ve wádí dole pod Gízskou plošinou. Avšak podle egyptologa M. Lehnera používali Egypťané měkký a drolivý vápenec, nepoužitelný jako lomový kámen. Dělníci nepoužili tvrdý a hutný vápenec nacházející se v blízkosti pyramid, až na řídké výjimky u oprav z pozdější doby. Geolog L. Gauri dokazuje, že tento vápenec je křehký, protože obsahuje jílovité materiály (především kaolinit) citlivé na vodu, což vysvětluje extremní křehkost těla Sfingy, zatímco její hlava, vytesaná z tvrdé a hutné geologické vrstvy, odolávala erozi po 4000 let.

 

Tento měkký jílovitý vápenec, příliš křehký na to, aby se použil jako lomový kámen, je k aglomeraci naprosto vyhovující. Navíc obsahuje přirozeně reaktivní geopolymerické přísady, jako kaolinit, nezbytné k výrobě geologického tmelu (cementového pojiva) a k zajištění geosyntézy.

 

K vytvoření vápencové hmoty není nutné kámen drtit, protože se snadno rozdroluje ve vodě Nilu během záplav (wed nebo wádí je v té chvíli pod vodou). K této pastě přidáme reaktivní geologické materiály (mafkat, hydratovaný křemičitan měďnatý a hlinitý, hojně těžený za Chufových časů v sinajských dolech), sůl egyptský natron (uhličitan sodný, vyskytují se v masovém měřítku ve Wádí Natrún) a vápno získané z popela rostlin a ze dřeva. Tato vápencová hmota se přenese v koších, vyklopí do bednění (vyrobených ze dřeva, kamenů, nepálených cihel) a udusá se, to vše přímo na stavbě. Metoda je stejná jako u ještě dnes používané lepenice.

 

Tento vápenec reaglomerovaný geochemickou reakcí přirozeně tvrdne a lze z něj vytvořit velmi pevné bloky. Ty se tedy skládají z 90 až 95 % z přírodního vápence ve formě úlomků s fosilními ulitami a z 5 až 10 % z geologického pojiva (takzvaného „geopolymerického“ cementu) na bázi aluminosilikátů.

 

2. Jak to, že si geologové ničeho nevšimnou?

 

Je to dáno geologickým pojivem, které geologové navzdory tomu, že je umělé, považují buďto za nečistotu, kterou je zbytečné zkoumat, nebo za přírodní pojivo. Analytické přístroje a pracovní metody geologů považují geopolymerický cement přinejlepším za naprosto  přírodní „mikritické pojivo“. V mé laboratoři jsme vyrobili umělý vápencový kámen obsahující 15 % syntetického pojiva a předložili jej k prozkoumání geologům, kteří nic netušili – ti prohlásili, že jde o přírodní vápenec.

 

Geolog nezaškolený do chemie geopolymerů upřímně prohlásí, že kameny jsou přírodní.

 

3. Chemický vzorec

 

Geosyntéza spočívá v reakci kaolinitu (přirozeně obsaženého ve vápenci z Gízy) s kaustifikovanou sodou (srov. chemický vzorec 1). K výrobě této kaustifikované sody spolu necháme reagovat egyptský natron (uhličitan sodný) a hašené vápno (získané z popela rostlin) (srov. chemický vzorec 2). Získáme tak sodu, která bude reagovat s jílem.

 

Nejzajímavější však je, že tato chemická reakce vytváří čistý vápenec a hydrosodalit (nerost náležící do skupiny foidů nebo zeolitů).

 

Chemický vzorec 1:

Si2O5, Al2(OH)4 + 2NaOH  ->  Na2O.2SiO2.Al2O3.nH2O

Kaolinit + soda  ->  Hydrosodalit

 

Chemický vzorec 2:

Na2CO3 + Ca(OH)2  ->  2NaOH + CaCO3

Uhličitan sodný (egyptský natron) + hašené vápno  ->  soda + vápenec

 

Shrnutí chemického vzorce pojiva reaglomerovaného kamene

Jíl + natron + vápno  ->  foid + vápenec (tedy přírodní kámen)

 

Pojivo reaglomerovaného kamene je výsledkem geosyntézy (geopolymer), která vede ke tvorbě dvou přírodních nerostů: vápence a hydratovaného živce (foidu). Chápeme již tedy, jak se mohli geologové nechat tak snadno oklamat.

 

4. Vědecké analýzy

 

Metody analýzy běžně používané geology nejsou vhodné. Aby se dokázalo, že kámen je umělý, je třeba sáhnout po účinnějších metodách (analýzy synchrotronem, elektronická mikroskopie se snímáním SEM a přenosem TEM, Nukleární magnetická rezonance, PIGE (Particle Induced Gamma-Ray Emission), částicemi vyvolaná rentgenovská emise (Particle Induced X-Ray Emission), rentgenová fluorescence, rentgenová difrakce). Tyto nástroje se v této situaci používají jen zřídka. Bylo provedeno mnoho studií, které měly dokázat, že kameny z pyramid jsou umělé.

 

Můžeme uvést následující vědecké analýzy:

*The Enigma of the construction of the Giza Pyramids Solved? Scientific British Laboratory, Daresbury, SRS Synchrotron Radiation Source, 2004.

*PIXE, PIGE and NMR study of the masonry of the pyramid of Cheops at Giza, Guy Demortier, NUCLEAR INSTRUMENTS and METHODS in PHYSICS RESEARCH B, B 226, 98-109 (2004).

*X-ray Analysis and X-ray Diffraction of casing stones from the pyramids of Egypt, and the limestone of the associated quarries., Davidovits J., Science in Egyptology; A.R. David éd.; 1986; Proceedings of the „Science in Egyptology Symposia“; Manchester University Press, UK; pp. 511-520.

*Differential thermal analysis (DTA) detection of intra-ceramic geopolymeric setting In archeological ceramics and mortars., Davidovits J., Courtois L., 21st Archaeometry Symposium; Brookhaven Nat. Lab., N.Y.; 1981; Abstracts P. 22.

* How Not to analyze Pyramid Stone, Morris, M. JOURNAL OF GEOLOGICAL EDUCATION, VOL. 41, P. 364-369 (1993).

*Comment a-t-on construit les Pyramides: polémique chez les Egyptologues, HISTORIA Magazine, Paris, n°674, fév. 2003, dossier pp. 54-79 (2003).

 

 

Archeologické důkazy

 

1. Hieroglyfické texty

 

Egypt z doby faraonů dobře známe díky jeho mnohým stélám, reliéfům a papyrům popisujících všechny druhy náboženského, vědeckého, technického či uměleckého vědění, zemědělství, medicínu, astrologii... Neexistuje však jediný hieroglyfický dokument, který by popisoval stavbu pyramid z tesaných kvádrů pomocí ramp či dřevěných saní. Naopak mnoho textů svědčí o tom, že staří Egypťané uměli vytvořit syntetický kámen:

 

Stéla hladu se nacházela vytesaná do skály na ostrůvku Sáhel u Elefantiny. V textu je řeč o bohu Chnumovi, faraonovi Džoserovi a jeho architektu Imhotepovi, staviteli první pyramidy v Sakkáře. Text obsahuje 650 hieroglyfů popisujících buďto skály a nerosty, nebo postup na jejich transformaci. Ve sloupci 12 se dočteme: „Pomocí těchto látek (nerostů) stavěli [...] královskou hrobku (pyramidu)“. Ve sloupcích 18 až 20 dává bůh Chnum Džoserovi nerosty nutné k stavbě těchto posvátných staveb. Seznam se nezmiňuje o tradičních tvrdých a kompaktních stavebních kamenech, jako je vápenec (inr-hedž), monumentální pískovec (inr-rwdt) nebo asuánská žula (mat). Při studiu textu konstatujme, že logicky nelze postavit pyramidu nebo chrám z pouhých nerostů – jedině jsou-li použity k výrobě pojiva re-aglomerovaného kamene.

 

Irtisenova stéla C14 z muzea v Louvre je autobiografií sochaře Irtisena žijícího za vlády jednoho z faraonů XI. dynastie, Mentuhotepa, (2000 př. Kr.). Představuje techniku k výrobě soch ze syntetických kamenů (z „odlévaného kamene“).

 

Reliéf v hrobce hodnostáře Ceje, V. dynastie (2450 př. Kr.) ilustruje sochaře pracující na dřevěné soše, dále výrobu sochy z kamene a míchání směsi ve vázách. Tento reliéf dokonale ukazuje rozdíl mezi vytesáváním sochy (v tomto případě ze dřeva s hieroglyfickými znaky popisujícími vytesávání), opracováváním sochy (ze syntetického kamene s hieroglyfickými znaky znázorňujícími „syntetizaci“, „provedenou lidskou rukou“) a míchání žíravých chemických látek v keramických vázách k opracování této sochy.

 

2. Vynález re-aglomerovaného kamene: vzestup a úpadek technologie

 

Před první pyramidou postavenou z kamene stavěli staří Egypťané velmi impozantní stavby z nepálených jílových cihel. Je to případ Velkých ohrad zádušních chrámů II. dynastie, jako například chrámu Chasechemuejova (2730 př. Kr.). Masivní zdivo této stavby je z cihel z nepáleného jílu, tedy z odlitého materiálu. Všeobecně je rozšířen názor, že velikost cihel musí být stejná, protože se tvarovaly ve formách. Tak tomu však není. I když se tyto jílové cihly tvarovaly ve formách, vyskytuje se u nich zhruba pět různých rozměrů, což ukazuje na použití několika různých typů forem. Obdobné rozdíly v rozměrech kvádrů se vyskytují u všech pyramid. Tato různorodost umožňuje stavbám odolávat otřesům půdy tak, že zabraňují zesílení seismické vlny ve stavbě.

 

O dvacet let později Džoser nařizuje Imhotepovi, aby mu postavil kamennou stavbu z kamene, která přetrvá věčnost. Písař Imhotep je vynálezcem reaglomerovného kamene (2650 př. Kr.) a architektem první pyramidy Egypta. Místo aby použil nepálené cihly z jílu, jednoduše nahrazuje jíl re-aglomerovaným vápencem a uchovává tutéž techniku odlévání cihel. Proto je první pyramida postavena z malých cihel, jejichž rozměry se postupně zvětšují, jak je vynález zdokonalován. Cihly se vyrábějí přímo na místě, kde se těží kámen, ve wed (wádí na východě komplexu) v době záplav Nilu, poté jsou přeneseny a umístěny do pyramidy.

 

Imhotepův vynález, který rozvíjí techniku lepenice a nepálených cihel, se zdokonaluje při stavbě pyramid III. a IV. dynastie. Počínaje malou vápencovou cihlou v Sakkáře se velikost cihel postupně zvětšuje. U pyramid v Médúmu a u Lomené pyramidy se bloky vyrábí přímo u staveniště a poté jsou dopravovány na pyramidu. I zde se v blízkosti nachází Wed (Wádí), kde se vápenec snadno rozmělní ve vodě a kde se během záplav Nilu připraví směs.

 

Počínaje Snofruovou Červenou pyramidou (v Dahšúru) se bloky vyrábějí na místě, protože jejich rozměry jsou příliš veliké na to, než aby se přenášely.

 

V Gíze dosahují některé kameny (především kameny Rachefova chrámu) hmotnosti více než 30 tun. Jak by je Egypťané vytesali pouze s nástroji z měkké mědi, a jak by je přemisťovali bez kola a kladky?

 

Reaglomerace bloků přímo na místě podle Guy Demortiera ohromně zjednodušuje problémy s logistikou. Demortier vyvozuje, že místo 25 000 až 100 000 dělníků nutných na opracovávání kamenů nepřesáhl počet pracovníků na staveništi nikdy 2300 osob, což potvrzuje egyptolog M. Lehner při svých vykopávkách ve vesnici dělníků v Gíze.

 

Úpadek technologie aglomerovaného kamene se projevuje u Menkaureovy pyramidy, která představuje pouhých 7 % objemu pyramidy Chufuovy. Proč je tato pyramida pojednou tak malá? Zmíněný úpadek byl zřejmě zapříčiněn náhlým snížením zdrojů reaktivních nerostů, jako bylo vyčerpání největších dolů na Sinaji na konci IV. dynastie. Expedice B. Rothenberga ukázaly, že se zde těžila tak ohromná množství tyrkysu a chryzokolu (egyptsky nazývaných mafkat), že je vyloučeno, že by to bylo jen za zlatnickými a dekoračními účely, jak potvrzuje egyptolog Sydney Aufrère.

 

Úpadek byl patrně výsledkem ekologické a zemědělské katastrofy, která výrazným způsobem omezila výrobu vápna získávaného z uhlíků rostlin pálených za tímto účelem. Spálíme-li jich více, než jsme schopni produkovat nebo obnovit, může být výsledkem hladomor nebo ekologická katastrofa. Vápno analyzované D.D.Klemmem vyskytující se v maltě staveb III. a IV. dynastie, mizí u staveb dynastie V. a VI. Následující pyramidy, především pyramida Veserkafa, prvního krále V. dynastie, mají v porovnání s Menkaureovou pyramidou směšné rozměry. Původně byly obloženy vápencovou vrstvou, která skrývala zdivo z přírodních, nedokonale sestavených kvádrů. Tato pyramida je pouze nestejnorodým seskupením kamenů sestavených kolem pohřební komory, která je jako jediná dosud z reaglomerovaného kamene a je chráněna ohromnými překlady o váze několika desítek tun. Pečlivě je zhotoven pouze střed těchto pyramid, přičemž zbytek je sestaven nedokonalým způsobem, protože reaktivní látky jsou v té době již vzácné. Máme tedy co dočinění se zcela odlišným systémem, který nelze vysvětlovat použitím tesaných kvádrů. Jestliže jsou pyramidy v Gíze z opracovaných kamenů, jak vysvětlit takový pokles kvality staveb, když kamene je k dispozici stále dostatečné množství? Použití tesaných kamenů by umožnilo kvalitu staveb srovnatelnou s pyramidami v Gíze, i v případě pyramid rozumnější výšky, ale není tomu tak.

 

Kvůli vyčerpání zdrojů staví počínaje XII. dynastií (1990-1780 př. Kr.) faraon Amenemhet I. a jeho nástupci pyramidy z nepálených cihel. I v tomto případě je však z reaglomerovaného kamene s velkou péčí postavena pouze pohřební komora. Přesto se Egypťané nerozhodli otesávat kámen pro střed pyramid a dali přednost nepáleným cihlám, i když disponovali tvrdšími bronzovými nástroji, k otesávání kamene vhodnějšími.

 

Zjišťujeme tedy, že po ohromném rozmachu, dokonalém zvládnutí pracovního postupu a intenzivní těžbě zdrojů vyústila technologie reaglomerovaného kamene nakonec k architektonickému a především neuvěřitelně rychlému úpadku. Vysvětlením tohoto úpadku vysvětluje vyčerpání nerostných zdrojů na chemická činidla společně s ekologickou a zemědělskou katastrofou.

 

3. Náboženský kontext

 

Kde se vzala nutnost stavět z aglomerovaného kamene nebo zachovávat systém aglomerace, když mohli Egypťané kámen otesávat?

 

U starých Egypťanů měl kámen posvátnou hodnotu, používanou výlučně za náboženskými účely, které zakazovaly jeho použití ve stavbách se světským využitím (stavěných spíše z cihel z bahna, jílu či ze dřeva, nikdy ne z kamene). Teprve za Ptolemaia, 2000 let po éře pyramid, se kámen stal běžným stavebním prostředkem. Důvody tohoto rozlišování jsou náboženské.

 

Egyptská civilizace se rozvíjela v období delším než 3000 let a v protikladu ke všeobecně rozšířenému mínění není stejnorodá. Existují zde dvě geneze vysvětlující stvoření světa: stvoření světa a člověka si osobují dvě různá božstva: Chnum a Amon.

 

Bůh Chnum je uctíván ve Staré a Střední říši (3000 až 1800 př. Kr.). Je znázorňován v podobě člověka s beraní hlavou s vodorovnými rohy. Zosobňuje živitelský Nil v Elefantině, Thébách, Hérakleopoli či Memfidě, je bohem stvořitelem. Ve svém aktu stvoření „hněte“ lidstvo na svém hrnčířském kruhu z bahna z Nilu a z dalších nerostů, jako je mafkat, natron, po vzoru geneze z Bible a Koránu. Výsledkem není obyčejný jíl, nýbrž kámen zvaný ka, tedy duše, která není duchem, nýbrž věčným kamenem. Chnum a všechna božská vtělení Rea se zhmotňují aktem výroby kamene. Jeho hieroglyfickým znakem je váza z tvrdého kamene, jako například vázy z nakádských období (3500 až 3000 př. Kr.). Cílem aktu aglomerace ve Staré říši tak bylo reprodukovat božský zásah při stvoření světa a lidské duše.

 

V případě dvou hlavních faraonů Staré říše, Džosera a Chufua, jsou vazby s Chnumem doloženy archeologickými objevy (srov. Stéla Hladu). Skutečné Chufuovo jméno zní Chnemchufu („nechť bůh Chnum ochraňuje Chufua“). Spojil by Chufu své jméno s nějakým druhořadým bohem? Ne, Chnum je skutečně bohem nejvyšším. Správné není pouze naše chápání egyptského panteonu.

 

Druhým demiurgem je Amon. Původně byl pouze bezvýznamným božstvem. Dynastickým bohem se stává během XII. dynastie (1800 př. Kr.), Není však dosud ploditelem – tato role je stále vyhrazena Chnumovi. Poté se stává „králem bohů“ a kněží mu udělují moc stvoření světa. V mýtu o stvoření je Amon ztotožňován s horou a „vytesává“ každou bytost z části sebe samého, tedy z posvátné hory. Amon a všechna božská vtělení Amenrea jsou tedy zhmotněna aktem vytesání do kamene a stojí u původu památek Nové říše, např. památek Ramesse II., 1300 let po pyramidách.

 

Pochopíme tak, proč se již hrobky nenacházejí pod pyramidami, symboly aglomerace, nýbrž pod horou v Údolí králů, pod Amonovým symbolem. Stejně tak se staví chrámy z kamene opracovaného s velkou péčí a žulovým obeliskům se říká „Amonovy prsty“. Jako v době Staré říše, kdy se jméno boha Chnuma (toho, který spojuje) objevuje v plném jméně panovníka Chufua (Chnemchufu), začleňují panovníci Nové říše do svého jména Amona (toho, který je skrytý), jako Amenhotep.

 

Argumenty protichůdné technice otesávání kamenů

 

Zde jsou uvedeny argumenty předkládané zastánci teorie opracovávání, aby dokázali, že právě tato technika se používala v době stavby pyramid. Tyto důkazy jsou však anachronické, protože pocházejí z doby Střední a Nové říše, tedy z doby, kdy se kámen lámal a nikoli ze Staré říše, z doby pyramid.

 

Těžba bloků se tehdy zřejmě prováděla pomocí dřevěných kolíků, které se namočily, aby nabobtnaly a vytvořily ve skále pukliny. D.D. Klemm dokazuje, že tuto primitivní techniku používali teprve o mnoho později Římané. Každé období po sobě v lomech zanechalo zřetelné stopy po otesávání, což nám umožňuje určit jejich datum, s výjimkou doby pyramid, na nichž žádné stopy nejsou.

 

Džehutihotepův basreliéf ilustruje převoz kolosální sochy na saních. Stejně tak R. Stadelman objevil, že dělníci Amenemheta II. převáželi na saních kameny ukradené ze Snofruovy pyramidy, kterou tehdy prostě využili jako lom. Tyto dvě události proběhly za XII. dynastie (1800 př. Kr.), tedy 700 let po stavbě pyramid.

 

Stéla z Tury zobrazuje přepravu kamenného bloku na saních tažených býky. Nepředstavuje skutečný důkaz, protože i ona pochází z doby přibližně 1000 let po stavbě velkých pyramid.

 

Nástěnná malba v hrobce vezíra Rechmirea zobrazuje kameníky, kteří opracovávají bloky pomocí bronzových nástrojů. Tyto nové nástroje však stavitelé pyramid, o 1300 let dříve, neznali.

 

Rampy by byly z nepálených jílových cihel, měřily by na délku několik kilometrů (ať už by byly rovné či šroubovité, nemluvě o problémech s přechody v zatáčkách), což by představovalo nakupení značného množství materiálu. Každá skupina by navíc musela kropit zem vodou, aby usnadnila klouzání saní. Mokrá zem by však přeměnila rampu na velmi kluzkou šikmou plochu. Po průchodu několika skupin by byla pokryta bahnem, do nějž by sáně i dělníci je táhnoucí zapadli!

 

Neexistuje žádná oficiální teorie o otesávání, tažení bloků na saních a na rampách. Místo toho nabízí své řešení přibližně dvacet jiných teorií. Ty ale nevycházejí z hieroglyfických textů, neodpovídají technologii nalezené na archeologických nalezištích a neberou v úvahu historický a náboženský kontext. Všechny teorie se soustředí na Chufuovu pyramidu, která je jistě nejpozoruhodnější, ale nelze je aplikovat v případě pyramid postavených před ani po Chufuově pyramidě, tím méně na pyramidy z nepálených cihel.

 

J.Davidovits - Nové dějiny pyramid, Fontána, Olomouc, 2006, přeložil Martin Uvíra

 

 

 

Pro kulturní dějiny Egypta

 

mají i neobyčejný význam stavby hrobů. Ve Staré říši nevyskytují se povětšině hrobky tak nákladné a dokonalé, jako v dobách pozdějších. Hrob této doby jest vlastně prostou kamennou místností. se stolem z téhož materiálu, na který vedle mumie byly vkládány obětiny mrtvému. Důvod mumifikování jest známý; podle magických teorií, měla býti umožněna delší existence astrálnímu tělu. Jan Kefer (31.1.1906 — 3.12.1941), předválečný předseda československých hermetiků Universalia napsal ve svém díle Syntetická magie o fenoménu pyramid následující řádky: "Pro kulturní dějiny Egypta mají i neobyčejný význam stavby hrobů. Ve Staré říši nevyskytují se povětšině hrobky tak nákladné a dokonalé, jako v dobách pozdějších. Hrob této doby jest vlastně prostou kamennou místností. se stolem z téhož materiálu, na který vedle mumie byly vkládány obětiny mrtvému. Důvod mumifikování jest známý; podle magických teorií, měla býti umožněna delší existence astrálnímu tělu; pozdější doba odmítala mumifikování s poukazem, že udržování mrtvol odporuje pokroku života, avšak pochopíme-li Knihu mrtvých, porozumíme, proč balsamování mrtvol bylo tak důležitou složkou staroegyptského náboženského rituálu".


      Pozdější hroby, mastaba, byly stavěny složitěji, takže se podobaly obytným domům. Typickým tvarem královské hrobky jest t. zv. pyramida. Nejstarší z těchto staveb jest známá stupňovitá pyramida v Sakkaře, zbudovaná králem třetí dynastie Zoserem, přibližně před pěti a půl tisíci lety. Jí podobná jest pyramida Médúnská a obě pak svým stupňovitým tvarem připomínají mexické pyramidy v Americe. Jiným typem jest tupá pyramida Dahšurská, která jest přechodem tvaru předchozího do ustáleného vzoru vlastních čtyřbokých jehlanců. První pyramida posledního stálého tvaru pochází z doby IV. dynastie, tedy kolem tří tisíc let před Kristem a po ní následovaly stavby řady pyramid dalších téhož tvaru až do XVIII. dynastie. Nejproslulejšími a nejkolosálnějšími z těchto staveb jsou pyramidy tří králů IV. dynastie: Chufu (Cheops), Chafre (Chepren) a Menkare (Mencheres).


      Pyramidy jsou velmi důležitým pozůstatkem, na němž můžeme studovati hloubku egyptského esoterismu. Proporce jejich rozměrů a umístění ke stranám světa, jsou vždy stejné, čímž je zcela oprávněna domněnka, že stavitelé těchto pomníků chtěli vyjádřiti tutéž ideu a zákon. Tak na příklad dvojnásobná výška má se k obvodu pyramidy jako 1 k Ludolfovu číslu. Všechny čtyři strany jsou orientovány přesně k světovým stranám.

     U pyramidy Cheopsovy činí výška 148 metrů, základna stavby je čtverec, jehož strana měří 233 metrů. Jednotkami délkovými jest tak zvaný pyramidní palec (25,4264 milimetrů) a pyramidní loket, jenž má 25 palců, a odpovídá posvátnému loktu židovskému. Pyramidní palec jest pět set miliontá část zemské osy a 10 milionů pyramidních loktů dává délku obvodu zemského. Násobíme-li pyramidní palec 100 miliardami, obdržíme číslo udávající střední rychlost pohybu zemského za 24 hodiny. Obvod základny v palcích dělený 100 rovná se střednímu počtu dní v roce. Výška pyramidy dává poloměr kruhu, jehož obvod jest tentýž, jako obvod její základny. Základna představuje pak oběh zemský. Slunce jest od země vzdáleno 1 miliardu výšek pyramidy. Délka úhlopříček čtvercové základny v palcích udává počet roků doby rovnodennostních převratů. Váha země jest kvatrilionovým násobkem váhy pyramidy. Střední hutnost pyramidy jest tatáž jako u zeměkoule: Ve vnitřku pyramidy jest systém pasáží, galerií a sálů; ústřední, tak zvaný královský sál, obsahuje granitovou truhlu, jež měří ve vnitřku 197x68x85 cm. Vnější obsah této truhly jest přesně dvojnásobek vnitřního a obsah archy Noemovy, podle rozměrů v Bibli udaných, byl stonásobkem této truhly a váha Archy úmluvy byla setinou váhy pyramidy.

     Obsah Archy úmluvy byl tentýž jako obsah truhly v královské síni. Chodba, vystupující a sestupující u velké galerie jest skloněna v úhlu 26°18'. Prodloužení těchto chodeb se kryje přesně s rovinou poledníku. Chodba jest namířena přímo na polárku, která v době, kdy byla pyramida stavěna, nacházela se v souhvězdí Draka. Byla viditelna ve středu vstupní chodby, když byla vzdálena 3°20' od pólu, což bylo v době 2170 a 3400 př. Kristem. Roku 2170 před Kristem poledník pyramidy kryl současně v Draku severní Polárku a Plejady na jihu. Bod rovnodennosti byl kromě toho ve stejném poledníku. Byla to asi éra Ahrahamova u Židů, doba velkého kulturního rozkvětu Egypta.


      Jak vidno obsahuje plán pyramidy monumentální symbolismus, takže nelze jeho míry považovati za náhodné, neboť taková náhoda by byla větším divem, než esoterní a vědecká vyspělost starých Egypťanů. Moderní věda má za to, že pyramidy byly hrobkami. Snad, avšak nebyly pouze hrobkami. Proč do těchto staveb, jež byly vlastně magickými pantakly, byly kladeny mrtvoly králů, jest zjevno z magie Knihy mrtvých. Jakožto hrobky králů representují pyramidy zasvěcení božstvům, majícím nejvíce vlivů a moci nad mrtvými. Byly jímačem astrálním sil, symbolisovaných exoterně Sethem, Nebeským Psem, Merkurem, Velikým Hermem, dnešním Siriem.


      Esoterní číselný význam pyramid navazuje na tajemství Čtyř, čísla živlů a uskutečnění hmotného života, východiska mentálního zdokonalení člověka magií. Pyramida jest pantaklem praktické magie, neboť živly Čtyř mají býti zjemněny božským číslem Tří, aby tak byly usměrněny k vítězství Sedmice. Svědčí o tom i fakt, že základna symbolisuje zemi, výška vzdálenost ke slunci, jest symbolem cesty k zušlechtění, neboť symbol Nejvyšší Bytosti bylo slunce. Čtyři trojúhelníky bočných stěn tvoří svými úhly číslo Dvanáct, počet zodiakálních znamení, bratří Růže a Kříže, apoštolů a jmenovitě světotvárného plánu.

     Tyto pozoruhodné znalosti starých Egypt'anů, jež musí překvapiti každého, kdo se nenaučil ještě dívati na starověké kultury jinak, než z povýšeného hlediska dnešní doby, potvrdil i nález Champollionův, který objevil v hrobě jednoho z Ramsů tabulky astrologických domů s výpočty tak přesnými, že astronomická a matematická věda XX. století nenalezla v nich jediné chyby, kterou by byla s to opraviti. Při posuzování celé řady zachovaných staroegyptských horoskopů bylo zjištěno, že Egypťané znali vztah dvanácti zvířetníkových znamení s jednotlivými částmi těla a počítali svoje horoskopy hlavně na základě sekundárních čili lunárních direkcí.


      Pyramidy jsou obrovským magickým pantaklem. Jsou pantaklem Herma anebo Merkura, to jest magie, jež ztělesňuje svoje díla metafysikou spočívající ve znalosti přírody. Tato magie učí, že trojnost ovládá čtveřici tak, že idea se projevuje znamením, duch hmotou a rozum praksí. Celek pak tvoří uskutečnění Velikého Díla. Pečeť Hermova obsahuje v sobě také prvky stavby pyramidy: spojuje v sobě vlastnosti sedmice, vyjadřuje svým hieroglyfem podstatu a zákon proměn universální podstaty, kvadraturu kruhu, Kámen filosofů. Kabbalisticky čtyři trojúhelníkové strany odpovídají sefirám Keter, Binah, Chocmah a Tiferet, zatím co základnu tvoří Jesod; promítne-li se základna v šestistrannou krychli, tvoří její strany sefiry Gedulah, Hod, Geburah, Malkuth, Necah a Jesod. A číslo vítězství a Velikého Díla, Sedmice jest číslem stability, dokonalé práce v přírodě a jistě jen proto praví Genese biblická, že sedmého dne Bůh odpočinul.


      Zatím však Egypt bude chápán jen nemnohými a většině zůstane jeho esoterismus vázán na moskyta, jenž přináší smrt rušitelům jeho spánku. Ten, kdo zapomněl na odkaz Horův, bude vždy cizincem nejen v Evropě, ale i ve světě ideálů, evokujících nádheru života.


      Vody Nilu nezrcadlí již odrazy staroegyptských chrámů snad jen proto, aby jejich tajemství odrazila se v duších těch, kteří u svatých proudů budou hledati mír své slávy, a pochopí slova, jež tolikráte byla vyřčena a tolikráte nepochopena vůdci národů, hledajících svůj cíl v světélkách nad bažinami, slova ztracená, která nyní dovedou pochopiti jen ti, jichž čelo jest obráceno k světlům nebeským a která dodnes dovedou zjeviti hrady pozemských ideálů a dávají tušiti daleké přístavy věčnosti!


Převzato: Metatron bloguje

 

 

Copyright © 2019 Matrix-2012.cz. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software vydaný pod licencí GNU General Public License.