Kdo je Online

Právě přítomno: 225 hostů a žádný člen

3226575
Dnes
Včera
Týden
Minulý týden
Měsíc
Minulý měsíc
Celkem
209
12371
14603
1990607
52141
66922
3226575

Your IP: 18.206.15.215
2019-08-20 00:54

 

 

 

Bude svět zničen v roce 2012?

 

 

 

V posledních desetiletích sílí hlasy erudovaných odborníků i laiků, které tvrdí, že naše představy o historii lidstva jsou přežitým reliktem z 19. století. Na celém světě se hromadí důkazy, že v minulosti existovaly na Zemi civilizace, které dosáhly minimálně téhož stupně rozvoje jako my. Bohužel existuje i řada přesvědčivých teorií o tom, jak byly tyto civilizace zničeny. V roce 2012 čeká Zemi obrovská katastrofa: zemské magnetické pole se během pár hodin zcela obrátí. Dojde ke gigantickým zemětřesením a neuvěřitelně vysokým slapovým vlnám, které zničí veškerou civilizaci. Evropa a Severní Amerika se přesunou směrem na sever a budou pokryty věčným sněhem a ledem. Během těchto apokalyptických událostí zahyne takřka veškerá populace.

Autoři knihy zveřejnili tuto děsivou vizi poté, co se jim podařilo rozluštit několik dávných astronomických kódů, které mají pro naši civilizaci zásadní důležitost. V roce 2012 budou Venuše, Orion a několik dalších hvězd zaujímat tutéž „kódovou polohu“ jako v roce 9792 před naším letopočtem, kdy došlo k poslednímu kataklyzmatu!

Z tisíce let starých pramenů víme, že v dávném Egyptě stála ohromná stavba nazývaná labyrint. Uvnitř této budovy, která je vlastně „časovou schránkou“ určenou budoucím generacím, mají být nejen artefakty a dokumenty ze světa „před potopou“, ale i výpočty a data týkající se principu a času periodicky se opakujících celosvětových katastrof.

Patrick Geryl a Gino Ratinckx určili místo proslulého labyrintu, rozluštili astronomické kódy mayských a egyptských záznamů a uspořádali geologický a paleontologický výzkum jiných odborníků do přehledné knihy, jejíž obsah je naprosto šokující…

 

 

 

Tuto knihu mi věnoval přítel, který se chce aktivně zapojit i se svou rodinou do mého projektu 3. Přečetl jsem ji celou za 9 hodin. Odhaluje opravdu šokující fakta, která jsou potvrzena vlastním bádáním autora a která zveřejnili už jiní erudovaní odborníci, vědci, badatelé i bývalí armádní důstojníci americké armády nebo agenti CIA a NASA. I když se některé teorie v některých bodech liší, všechny se shodují na tom, že v roce 2012 nebo v jeho časové blízkosti dojde možná ke strašné destrukci planety s nedozírnými následky pro celou civilizaci. Tyto informace už burcují na poplach celá léta a mám pocit, stejně jako mnozí jiní, že se nic neděje a lidé nechtějí slyšet a udělat něco pro svou záchranu. O to budou dopady krutější. Díky tomuto postoji hrozí úplné zničení naší civilizace.

Patrick Geryl při svém bádání objevil a rozluštil mnoho matematických kódů zanechaných dřívějšími civilizacemi. Nejdůležitější z nich byly Egypt a říše Mayů, které tyto informace převzaly od Atlanťanů. Poznatky a znalosti těchto civilizací jsou fascinující. Vypočítaly a věděly, že v období kolem roku 2012 přijde další katastrofa, která se na Zemi periodicky opakuje, a zanechaly lidstvu poselství pro budoucnost, abychom byli varováni a slyšeli, pokud budeme chtít.

V tom, co se bude dít v roce 2012 a s přepólováním Země, s Patrickem souhlasím a mám stejnou vizi i s dalšími podrobnostmi, které nepopsal. Ovšem nesouhlasím s umístěním nových magnetických pólů po přepólování. Zastávám spíše většinový názor, o kterém píši v  připravovaném článku.

Patrick Geryl chtěl nejdříve řešit přežití své a svých blízkých speciálně upravenou lodí, tak jak to udělali kdysi Atlanťané nebo biblický Noe. Později došel k názoru, že bude lepší postavit podzemní úkryt, a vybral si k tomuto účelu jednu horu v Africe, kde svůj záměr už začal částečně uskutečňovat.

Protože kniha obsahuje mnoho zajímavých pasáží, rozhodl jsem se některé zde zveřejnit (viz níže). Doporučuji ji k prostudování  každému z vás.

 

Až si tyto řádky přečtete, zamyslete se, jestli patříte mezi živé, nebo mrtvé!!!

Gaspar

 

 

Patrick Geryl, Gino Ratinckx: Proroctví Orionu (vybrané ukázky)

 

 

 

Patrick Geryl, Gino Ratinckx: Proroctví Orionu

(vybrané ukázky)

 

 

 

 

ÚVOD

 

 

 

Tuto knihu píšu z čistého strachu, beznaděje a zoufalství. Můj životní sen zničilo několik po sobě následujících objevů. Všechny tyto objevy ukazují na nastávající světovou katastrofu, tu největší, jaká kdy lidstvo postihla. Nikdy v minulosti nebyla naše planeta tak hustě obydlena, tím pádem nikdy nemohla být žádná pohroma tak zničující. Když jsem si to všechno uvědomil, byl jsem zdrcen a naprosto šokován. To, co jsem zjistil, začalo vést a ovládat můj život.

Po přečtení knihy The Mayan Prophecies se všechny mé životní jistoty a sny rozpadly na prach. Pokud má k této katastrofě skutečně dojít, pak to musím dokázat pomocí pádných důkazů. Je to v zájmu přežití lidstva.

Přirozeně jsem se pustil do bádání a podařilo se mi nashromáždit fakta o bezprostřední globální katastrofě. Připravte se, že budete číst o těch nejvíce šokujících objevech naší moderní civilizace. Přírodní pohroma, která nás postihne, předčí i naše nejčernější noční můry. Všechny penzijní fondy a pojištění budou k ničemu – už jsem zrušil i ty svoje. Žádná vláda na světě neučiní nic, aby se pokusila lidstvo zachránit. Nikdo nebude věřit …. dokud již nebude příliš pozdě. To je důvod, proč byste se měli ujmout iniciativy a vymyslet svůj vlastní plán na přežití. Já budu shromažďovat informace a fungovat jako databanka. Pokud nebudeme předem připraveni, přežít po tak ohromné pohromě bude velmi obtížné. Budou zničeny zásoby potravin, lékařská pomoc bude nedostupná, neboť zahynou i samotní záchranáři. Řečeno jednou větou, bez důkladné přípravy nejsme schopni přežít. Z toho důvodu je nutné, abychom začali formovat skupiny připravující se na tento obrovský úkol. Je třeba postavit „Noemovy archy“, které nás ochrání před slapovou vlnou. Je třeba zajistit zásobárny jídla a energie. Je třeba vykonat bezpočet různých věcí … a do osudového data zbývá již pár let. Doufám, že se najde mnoho dobrovolníků, kteří přiloží ruku k dílu a budou se podílet na strategii přežití, jež je popsána v této knize.

 

 

STRAŠLIVÉ TAJEMSTVÍ MINULOSTI

 

Kkdyž jsem srovnával data z posvátných spisů s daty z jiných knih, které jsem přečetl, mnohé se mi ujasnilo. Již před tím jsem četl, že spalující světlo dorazilo na Zemi. Podle Mayů dojde v roce 2012 ke změně magnetických pólů Slunce. Tím se z nitra Slunce uvolní ohromný elektromagnetický potenciál netušené síly. Ohromné sluneční plameny vyšlou k Zemi gigantickou vlnu částic. V nedávné době jsme tento jev zaznamenali a pozorovali u dvou sluncí. Před tím, než se vše vrátilo do normálu, došlo u nich na několik hodin k ohromné explozivní činnosti. Astronomové nevědí, zda se jednalo o ojedinělou událost, či zda se tento jev opakuje. Zdá se, že naše Slunce též vykazuje tento vzorec aktivity.

Vyzářené částice promění zemskou atmosféru v „jeden oheň“ a budou mís skutečně zdrcující dopad na Van Allenovy pásy. Díky kontinuálnímu toku elektromagnetismu dojde k přílišnému nabití magnetického pole Země. Triliony částic doputují až k pólům. Dojde k vybuzení neznámých elektrických sil, což způsobí ty nejhorší katastrofy. Když budou póly nabity polární září z padajících částic, nastane to nevyhnutelné: vnitřní magnetické pole Země bude přesyceno nábojem a zkolabuje. Dojde ke gigantickému zkratu s nedozírnými smrtícími účinky. Celá atmosféra planety, která nebude mít již magnetickou ochranu, bude bombardována dopadajícími částicemi. Funkce elektromagnetického pole Země nás chrání tak, že směřuje elektromagnetické částice k pólům. V ten okamžik však již pole nebude fungovat. Částice budou pronikat Zemí ze všech stran a vytvoří silné záření, jak světelné, tak radioaktivní. Intenzivní hoření a spalování, tak lze popsat děj, který bude probíhat všude na obloze. Nebo jak popisují posvátné texty, „světlo světel bude kolem celého světa“. A to bude pouze předehra kataklyzmatu. Kovové jádro Země je magnetické. Díky posuvu magnetického jádra se Země začne točit na opačnou stranu! To bude příčinou rozlomení zemské vnější kůry. Jinými slovy, vnější zemská vrstva „bude volně plavat“. Nebude již pevně spojena s jádrem. Pokud bude někdo v těchto okamžicích na naší planetě, bude pozorovat, že se celá zeměkoule „nahnula“ během několika hodin o tisíce kilometrů. Při pohledu vzhůru na oblohu se bude zdát, že „nebesa padla dolů“, tak jak je to popsáno ve starých textech. Dojde k ohromným zemětřesením. Zemské desky budou v pohybu, hory se začnou zvedat tam, kde před tím nebylo nic, země bude pukat a propadat se, hory se budou hroutit jedna přes druhou, dojde k zaplavení celých kontinentů, na mnoha místech vzniknou nové chrlící sopky. V krátkosti řečeno, ani ta nejděsivější noční můra nebude dost hrůzná na to, aby zachytila obrazy světa během tohoto kataklyzmatu.

K tomu došlo i při zániku Atlantidy a hrůzy byly stejné! Dojde k tomu opět v roce 2012. Když po mnoha hodinách odezní vlny nabitých částic, obnoví se magnetismus v nitru Země. Ovšem zemské póly se přehodí, neboť ten pól, který byl blíže ke Slunci, dostane plný zásah. Ustane i pohyb zemské kůry, což bude opět doprovázeno mnoha apokalyptickými otřesy půdy, hroucením částí pevnin, neznámou tektonickou činností a sopečnými výbuchy. Ale pak, jako by to všechno nestačilo, dojde k té největší pohromě. Kvůli setrvačnosti a inercii nelze zastavit pohyb oceánů. Slapová vlna zaplaví zemi jako ohromný válcovací stroj. Podle dávných tradic dosáhne slapová vlna na mnoha místech do výšky jednoho a půl kilometru! To je ten hlavní důvod, proč byli Mayové tak vyděšeni a vysoko v horách vybudovali dívčí chrám. Právě ženy z tohoto kláštera se po této pohromě měly postarat o opětovné zalidnění světa.

 

 

ABSOLUTNĚ SENZAČNÍ DEKÓDOVÁNÍ

 

Dávní Egypťané zakódovali do svých náboženských a dalších posvátných textů fakta o předchozích i budoucí změně pólů. Tyto vědomosti zdědili po svých předcích a zapsali pomocí esoterického jazyka. Odhalili jsme tyto nanejvýš důležité poznatky - což samo o sobě bortí naše představy o historii.

 

Náš výzkum nás přesvědčil, že v Knize mrtvých je zcela promyšleně zakomponována vědecká řeč o době precese a další nanejvýš pokročilé astronomické vědomosti. Tento vědecký jazyk vrhá nové světlo na záhadnou egyptskou civilizaci. Nebeské souřadnice jsou tak neobyčejné, že o nich žádný astronom na světě nemůže pochybovat. Během našeho bádání jsme se snažili držet faktů. Pokud tyto kódy nejsou správné, pak nám nikdo neuvěří, že k příštímu obrácení pólů dojde v roce 2012.

Teprve nejmodernější počítačová technologie nám umožnila rekonstruovat hvězdnou oblohu dávných let a uvidět vzorce rozkryté naším výzkumem. Monumenty v Gíze a Kniha mrtvých jsou odkazem určeným celému lidstvu, je v nich odhaleno nejdůležitější tajemství ze všech: konec našeho světa. Když jsme dokončili náš archeo-astrologický výzkum, zůstal nám silný pocit týkající se nesmírných tajemství dávného Egypta a příběhu o Atlantidě – pocit, že se jedná o skutečný příběh, kterému teprve nyní začínáme pozorně naslouchat. Když jsme se dívali na přesnost pohybu Venuše za Blíženci a nad Orionem, cítili jsme, že důvod starých astronomů byl impozantní.

To oni nalezli způsob, jak nám – potomkům z budoucnosti vzdálené tisíce let – říci, že se blíží konec. Použili univerzální jazyk planet a hvězd: kruh nalevo a další napravo nad Orionem. Jejich poselství skrze věky psané v kódu planet a hvězd vysvětluje samo sebe a nepotřebuje další slova, která by popsala věci, jež se budou dít.

Zde uvidíme seznam odhalených faktů:

  1. Kódy, na které jsme přišli, jsou správné: Venuše udělala a udělá retrográdní planetární smyčku nad Orionem a také za zvěrokruhovým znamením Blíženců.
  2. Pouze v roce 9792 př. n. l. (datum zániku Atlantidy) a v roce 2012 našeho letopočtu se tato precese přesně opakuje. Díky této precesi nejsou další pohyby v periodě dlouhé takřka 12 000 let identické.

 

Naše zjištění jasně ukazují, že je třeba, aby se touto otázkou seriózně zabývali dnešní astronomové. S urgencí naléhavosti prohlašujeme, že tím správným kódem je retrográdní smyčka Venuše za Orionem. Astronomové se mohou naše zjištění ověřit pomocí nejmodernějších počítačových programů. Dojdou ke zjištění, že se jedná o zcela unikátní jev, který se ještě navíc přesně shoduje s překladem Knihy mrtvých Alberta Slosmana.

 

 

 

 

Retrográdní planetární smyčka nad Orionem v roce 9792 př. n. l.

 

 

 

Retrográdní planetární smyčka nad Orionem v roce 2012

 

 

 

V dávném Egyptě bylo souhvězdí Orionu znázorňováno postavou kráčejícího muže, který má často pozvednutou jednu ruku a v ní drží opletený kříž (egyptský symbol věčného života) nebo hvězdu. Podle nedávno zesnulého E. A. Wallis Budgeho, váženého egyptologa, má symbol hvězdy druhotný význam –„brána“. Sahu, egyptský Orion, tudíž (ve shodě s dávnou filosofií) skrytě naznačuje, že se na tomto místě, nad jeho vstyčenou černou rukou nachází „hvězdná brána“ do nebes. Podle našich zjištění bude Orionova hvězdná brána otevřena pár měsíců před koncem času. Symbolicky k tomu dojde v době, kdy Venuše bude opisovat kruh nad Orionem, na jaře a v létě 2012.

 

(Podobnou mytologii mají i Mayové o hvězdné bráně a tvrdí, že v této době roku 2012 dojde k duchovní transformaci zapříčiněné ukončením galaktického roku. V té době končí i Mayský kalendář. O retrográdní planetární smyčce Venuše taky věděli a zanesli tyto informace do kódů jako Egypťané.)

Až Venuše vykoná tuto retrográdní planetární smyčku, co se stane? O přepólování Slunce jsme již psali.

 

 

 

CO SE STANE?

 

Prudce se zvýší rotace Země. A pak se začne točit opačným směrem. Tak jak se nyní otáčí ze západu na východ, bude se točit z východu na západ. Jinými slovy, rotační spin osy se bude točit tak jako v současné době. To znamená, že Země zpomalí své otáčení, úplně se zastaví a začne se točit opačným směrem. To všechno bude trvat zhruba jeden den, během kterého dojde k ohromným změnám na tváři naší planety, nastanou kataklyzmatické události, které přinesou smrt většině tvorů a drtivé zpustošení kontinentů. Pak se všechno postupně vrátí do normálu, kromě klimatických změn, které nastanou kvůli změně pólů.

Nyní asi máte chuť se mě zeptat: Jsi si naprosto jist tím, co nám tady tvrdíš?

To je logická otázka, na kterou se pokusím odpovědět. Datum 27. července 9729 př.n.l. dekódoval z hieroglyfů Albert Slosman. Konec světa ve dnech 21. – 22. prosince 2012 předpověděli Mayové. Nápisy Egypťanů zdůrazňují, že Venuše hrála důležitou roli v roce, kdy došlo ke zkáze Atlantidy. Venuše má zvláštní význam i pro Maye. Pokud se chcete dozvědět víc, přečtěte si knihu The Mayan Prophecies. Kód Venuše byl zabudován do jejich textů a budov. Proroctví, které jsem vyslovil a pro které jsem našel dostatek matematických důkazů, je, že podobné kódy mohou být nalezeny v dalších egyptských nápisech. V Egyptě existoval podzemní komplex, který Herodotos nazýval velkým labyrintem, poněvadž se skládal z více než 3000 komnat. Právě zde byly prováděny tyto astronomické výpočty. Jednalo se o kopie těch, které používali Atlanťané. Tyto výpočty byly schraňovány, protože (k mému překvapení, když jsem je četl) Atlanťané přesně znali – s předstihem dvou tisíc let – datum zničení Atlantidy, která nyní leží pohřbena pod jižním pólem. (S tímto nesouhlasím, Atlantida není Antarktida, ani její částí) Stejně tak vypočítali datum ještě větší katastrofy, která je před námi. Když dáme dohromady obrácení pólů a precesi, pak dostaneme kolosální kataklyzma, o kterém tu stále mluvím. To, že mezi roky 2012 a 9792 př.n.l. existuje souvislost, je nepopiratelné. Pokud budeme tato zjištění ignorovat, čeká nás jistá záhuba. Po celém světě by se měly rozeznít poplašné zvony!

 

 

 

Egyptský komplex s 3000 místnostmi

 

 

ŠOKUJÍCÍ POSELSTVÍ CELÉMU SVĚTU

 

Právě teď máme gigantický problém. Po dobu mnoha tisíc let byli Egypťané vlastníky supertajného poselství, které chtěli uschovat – něco bezprecedentního pro celé lidstvo. Zjistili jsme, že jejich cílem bylo varovat své potomky před děsivým kataklyzmatem. S tímto poznáním by dokázali uniknout včas a zachránit svou civilizaci. Nikdo jiný by to nedokázal. Toto dekódování je důkazem jejich ohromného vědění. Je to nezvratný a první důkaz v historii moderní vědy, že existovala vysoce rozvinutá civilizace mapující hvězdnou oblohu. Nejenom že zmapovali hvězdnou oblohu, ale sledovali pohyb planety Venuše a spojili ji s obrácením pólů, které zapříčinilo zkázu jejich vlasti Aha-Men-Ptah. (Atlantida) Tyto kódy nám říkají, že Mayové a Egypťané byli mistři astronomie. Ani to není správný výraz – vlastně byli mnohem lepší než naši astronomové. Byli to dokonalí pozorovatelé oblohy. Nadešel čas, abychom se zaposlouchali do jejich jasného poplašného signálu, který nás vede zpět do naší historie. Tyto kódy ukazují na bezprostřední katastrofu. Můžeme dělat dvě věci: buď pokračovat v tom, co děláme, jako bychom nevěděli vůbec nic, nebo začít podnikat potřebné kroky pro přežití děsivých událostí.

Bez jakýchkoliv pochyb se jedná o největší výzvu a hrozbu, jaká kdy lidstvu hrozila. Destrukce způsobená válkou je proti tomu, co nás čeká, pouhou oděrkou. Nadcházející katastrofa bude srovnatelná s výbuchem deseti tisíc atomových bomb. Celá část našeho světa zmizí z povrchu zemského. Zemřou miliardy lidí. Utrpení bude nezměrné. Pokud ovšem nedojde ke globálním opatřením zabraňující tomu úplně nejhoršímu. Všechny nelze zachránit, toho jsem si dobře vědom. Ale pokud nepodnikneme vůbec nic, pak budou ztráty na životech mnohonásobně větší.

Mé poselství je jasné: pokud lidstvo zavčas nerozpozná, jaké implikace se k tomuto datu pojí, stupeň ohrožení bude mnohonásobně větší. Dávné texty dokazují následující fakta:

 

  1. Kódy, které Mayové a Egypťané použili ve svých kalendářích, jsou tytéž.
  2. Egypťané, nezávisle na Mayích, naprosto přesně určili datum konce světa.
  3. Egypťané i Mayové museli mít lepší kalendáře než máme my, aby z nich dokázali provést své výpočty.

 

 

Z výše uvedených faktů, které jsou nezpochybnitelné, plyne, že Mayové byli buďto potomky Atlanťanů, nebo byly jejich vědomosti založeny na tradici těch, kteří přežili poslední kataklyzma. Co se týče Egypta, máme stoprocentní jistotu. Tímto způsobem můžeme logicky vysvětlit světové kataklyzma v roce 2012. A co více, naše poznání dokazuje, že obě civilizace nejenom pocházely z téhož základního zdroje, ale také samy dokázaly ověřit pravdivost zděděných údajů.

Náš obraz je tedy úplný a konfrontuje nás s největší výzvou, jaká kdy před lidstvem stála: Hrozba zániku. Tato gigantická geologická pohroma může jednou pro vždy vymazat naši civilizaci z povrchu Země. Naší reakcí na toto zjištění může být strach, rezignace, panika, zoufalství, popření atd. Nicméně doufám, že v těch pár letech, která zbývají, se najde dostatek lidí, kteří povedou potřebné přípravy. To snad umožní, aby byly budoucím generacím předány aspoň ty nejdůležitější vědomosti a poznatky.

Už kvůli tomu, co nás čeká, bychom měli rychle obnovit poznání dávných Atlanťanů o blížícím se dni příštího kataklyzmatu. Bez tohoto základu bude další civilizace na dalších 12 000 let uvržena zpět do doby kamenné. Nevím, zda za tímto účelem máme postavit další obrovskou pyramidu. Nicméně vím, že právě tyto budovy sehrály klíčovou roli při luštění celé záhady a díky nim jsem mohl zvolat svoje „heuréka!“, Výzkumníci mohou na čistě matematických podkladech vyčíst a vydedukovat z této kolosální stavby ohromné množství dat a poznatků týkající se kataklyzmatu. Moudrost z dávných dob nás učí následujícímu:

 

  1. Naše civilizace závislá na počítačích bude zničena obrácením slunečního magnetismu, čímž bude vyslán do kosmu mrak elektromagneticky nabitých částic. To bude příčinou poruchy zemských pólů, dojde k posunu zemské kůry a následně k ohromné slapové vlně.
  2. Sluneční bouře a obrácení pólů zničí veškerá elektromagnetická zařízení. To bude znamenat kompletní ztrátu 99,9999 procenta všech našich poznatků během pár hodin.
  3. Geologický sesuv zemské kůry a následná slapová vlna jednou pro vždy zničí knihovny i knihy.

 

 

Abychom se dokázali poprat s touto výzvou, musíme být připraveni na nejhorší. Ti, kdo přežijí, by měli mít k dispozici základní znalosti ze všech přírodních věd, poněvadž budou muset začít od nuly. Nic, co by bylo nějakým způsobem důležité, nebude fungovat, pokud to ovšem vůbec zůstane zachováno. Bude záležet na pár přeživších, zda naše historie bude předána dál či nikoliv.

Samozřejmě si uvědomuji, že naše společnost může být v mnoha ohledech zdokonalena. To je také důvod, proč by mělo být předáno dál aspoň to základní. Například:

 

  • Příští civilizace, která povstane po kataklyzmatu, musí mít velký respekt k přírodě. Pesticidy, herbicidy, umělá hnojiva atd., to všechno by mělo být vyškrtnuto. Musí to být nahrazeno biologickým zemědělstvím.
  • Lesy a háje musí mít ústřední místo v budoucích městech a kolem nich. Samotná města se nesmějí rozrůstat do obřích rozměrů.
  • Světová populace by měla být limitována, aby se zabránilo znečištění planety. Ovšem zpočátku, ihned po katastrofě, bude prioritou opětovné zalidnění světa.
  • Už nikdy by nemělo dojít ke stavbě jaderných elektráren. Během posunů zemské kúry s ohromnými otřesy dojde k úniku velkého množství radioaktivity ze stovek atomových elektráren, které jsou roztroušeny po celém světě. Samotné množství takto uniklé radioaktivity se možná stane příčinou vyhlazení lidstva. Nejvíce se obávám právě tohoto; pokud s tím nic neuděláme, skutečně se to stane.
  • Jednou pro vždy by měla být zakázána nepřírodní strava, která má ničivé důsledky pro naše zdraví a je energeticky nákladná. Mezi tyto potraviny počítám sladkosti, čokolády, lupínky, bílý cukr atd.
  • Měla by být podporována ovocná a zeleninová strava. Nejenom, že je to zdravé, zároveň to působí preventivně proti 30 000 nemocí. Poněvadž nějakou dobu po katastrofě nebude možné provádět chirurgické zákroky, každý by měl chápat, jak je výhodné zůstat zdravý. Pouze ovocná a zeleninová dieta má tento efekt a je základem dobrého zdraví.
  • Meditace a půst musejí mít ústřední místo v boji proti infekčním chorobám a jiným nemocem. Společně s výše uvedeným by to měla být základna pro nový způsob života.

 

 

Tyto „posvátné příkazy“ nám umožní vytvořit mnohem šťastnější společnost, než je ta, ve které nyní žijeme. Pro všechny pozemšťany by mělo platit, že ústředním motivem není zisk, ale duševní a tělesné zdraví. Naštěstí si toto uvědomí takřka všichni, kteří přežijí šok z katastrofy, takže nedojde k opakování chyb naší konzumní společnosti. Takováto ponaučení bychom měli předávat dál. Výsledkem bude nekonečně lepší svět.

 

 

 

KATASTROFY, SLUNEČNÍ BOUŘE A PRECESE ZVĚROKRUHU

 

Přímé spojení mezi slunečním magnetismem a posunem zvěrokruhu. Taková věda je nesmírně progresivní. Překonává vědu, kterou známe dnes. Za tím vším je pomocná ruka, která nás chce varovat. Je to výsledek práce neuvěřitelně chytrých vědců. Smyslem toho všeho je, že tyto spojitosti nejsou nahodilé. Je to přímá souvislost s dramatickými časovými periodami na Zemi. Procesní cyklus se pevně váže k počátku a konci dob ledových. To je nám známo od konce sedmdesátých let minulého století. Výše zmíněné objevy jen dokládají, že Atlanťané dosáhli vyšší úrovně znalostí než my, a to již před 12 000 lety. Také vybádali to (stejně jako naši moderní vědci), že doby ledové mají několik příčin. S jednou z nich byli konfrontováni v roce 21 312 př.n.l. Země se otočila o 72° a subtropický Aha-Men-Rtak (První srdce boha) se během pár hodin částečně proměnil v ledový severní pól. Celou tragédii dokonala slapová vlna. Ti, kdo se zachránili, se rozhodli vybudovat astronomické centrum: Zlatý kruh. Během následujících tisíciletí se toto místo stalo střediskem nejlepších vědců, kteří studovali oblohu. Ti nakonec dospěli k těmto poznatkům:

 

  1. Jarní bod se pohybuje velmi pomalu. To znamená, že se po určitém čase objeví v jiné konstelaci. Zakódovali solární magnetismus jako periodu a další důležitá čísla do doby různých cyklů: 1872,2016,2304 a 2592 let. Na základě historických událostí došlo k pojmenování zvěrokruhových znamení a konstelací, která se takřka beze změny používají dodnes.
  2. Během posouvání zvěrokruhu dochází i k dalšímu jevu: pomalu se přesouvá i osa Země. Někdy je nakloněna více, jindy méně. Vědci zjišťují její naklonění vzhledem k rovině ekliptiky (jedná se o úhel mezi rovníkem a ekliptikou). Atlanťané museli objevit totéž co dnešní vědci: fluktuace probíhá v rozmezí 2,4 stupně. Když je osa nejpřímější, svírá úhel 22,1 stupně. Když je nejvíce nakloněná, svírá úhel 24,5 stupně.
  3. Kolísání zemské osy má vliv na rychlost otáčení zvěrokruhu. To se století od století mění. Dříve to bylo 25 920 let, nyní je to 25 776 let. Nejvíce znepokojující je, že Atlanťané ukryli ve své genesis tajný kód, který jsem byl schopen rozluštit. Podle něho se na Atlantidě odehrála katastrofa, když se precese změnila na 25 776 let. Nyní jsme dosáhli téže periody! Více alarmující spojitost již nemůže existovat! To dokazuje, že v podstatě kdykoliv může dojít ke kataklyzmatickým událostem.

 

Vědci dokázali, že počátek a konec doby ledové v Evropě a v Americe je možné předvídat podle těchto objevů. K těmto dramatickým událostem dochází, když jsou póly zemské osy vzpřímenější, než je obvyklé. Také platí, že precese je příčinou změny v rotaci Země, která způsobuje posun letních období. To znamená, že když je léto relativně chladné, část ledu, který se vytvořil v zimě, neroztaje. Příští zimu se vytvoří nová vrstva ledu, a tím vzniká řetězová reakce, jejímž důsledkem je větší zalednění a vše, co se k tomuto jevu pojí. Takže existence nového zvěrokruhového věku může být základním iniciátorem počátku doby ledové. A to ještě není konec příběhu. Během posledních dvou milionů let proběhlo na Zemi deset dlouhých a čtyřicet krátkých dob ledových. Průměrná doba jedné doby ledové je zhruba 80 000 až 100 000 let. Tyto doby ledové se střídají s teplejšími interglaciálními periodami, které trvají zhruba 10 000 let. Během posledních 330 000 let Evropa zažila tři teplejší periody, po kterých následovaly chladné periody, jež trvaly 100 000 let Před deseti tisíci lety začalo teplejší období, ve kterém žijeme dodnes. Jeho konec se však rozhodně blíží. Čeká nás nepředvídatelná pohroma. Ledová pokrývka o tloušťce několik stovek metrů pokryje celou Evropu a zničí vše, co bude pod ní. To Atlanťané věděli velmi dobře. Jsem si jist, že toho věděli ještě daleko více. Zajisté jim došly i tyto zajímavé souvislosti:

 

  1. Sluneční skvrny a síla zimních období: nízká aktivita slunečních skvrn je příčinou třeskutých zim; platí i opak. Z toho plyne jasný závěr. V tomto bodě se shodnou všichni zvláště tehdy, když se vezme v úvahu jejich znalost cyklu slunečních skvrn.
  2. Zpomalení a zrychlení precesního cyklu: moderní astronomové předpokládají, že Slunce způsobuje precesi, nevědí však, jak. Všichni víme, že sluneční vítr produkuje elektrické částice, které mohou skrze póly pronikat zemskou atmosférou a vytvářet tak dobře známé polární záře a obdobné jevy na obloze. Část částic může proniknout až k vnitřnímu jádru Země a vytvořit elektrický náboj, který je zodpovědný za změnu rotační rychlosti.
  3. Posun magnetického pole a sluneční bouře: Po období delším než 1 300 000 dní se magnetické pole Slunce obrátí kolem dokola (viz The Myan Prophecies). Tento jev je doprovázen ohromnými slunečními výbuchy, které s sebou nesou mnoho vedlejších účinků. Magnetické pole Země je tím těžce poškozeno, polární záře je viditelná takřka po celé zeměkouli, všude vznikají blesky. To je samo o sobě dostatečně nápadným jevem, který přitáhne pozornost a povede k nezbytným závěrům.
  4. V roce 10 000 př.n.l. si Atlanťané byli tak jisti přímým vztahem mezi magnetickým polem Slunce a katastrofami odehrávající se na Zemi, že se rozhodli připravit na exodus. Přípravy trvaly celých 208 let. Mayové a Egypťané, potomci legendárních Atlanťanů, předpovídají podobně rozsáhlou katastrofu i na 21. -22. prosinec 2012. Jak to vypočítali? Téměř po 12 000 letech dojde ke gigantickému obrácení magnetických pólů Slunce! Když to nastane, ze Slunce vyšlehnou neuvěřitelně mocné plameny a uniknou do kosmického prostoru. Miliardy částic doputují až na zemské póly a „zažehnou“ je. Magnetické póly Země budou kvůli neustálému proudu elektromagnetismu přesyceny a zkolabují. Dojde k vytvoření neznámých elektrických sil. Když budou póly plné polární záře z dopadajících částic, dojde k nevyhnutelnému: vnitřní elektromagnetické pole Země bude zahlceno a přestane fungovat. Pak nastane kolaps. Zemské magnetické póly se obrátí a Země se začne otáčet opačným směrem. Stejně jako u dynama, které se začne otáčet opačně, prohodí se zemské póly. Severní pól se stane jižním a naopak. Celá naše civilizace bude zničena!

 

 

Došel jsem k závěru, že Atlanťané odhalili několik vztahů mezi slunečním magnetizmem a posuny ve zvěrokruhu. To vše je velmi znepokojující. Moderní vědci již vědí, že tytéž jevy mohou vážně ohrozit celou naši planetu. Ignorovat toto poselství se rovná sebevraždě. Pokud nezačneme dělat nutná záchranná opatření, bude to zkáza pro celo naši civilizaci. A navíc ti, kdo přežijí, nebudou mít k dispozici žádné počítače a přístroje, na které by se mohli spolehnout. Proč tomu tak bude, je popsáno v následujícím.

 

 

 

 

KATASTROFY

 

 

 

SLUNEČNÍ BOUŘE

 

 

Čtvrtek 20. prosince 2012. Svět žije svým obvyklým tempem. Všechno je normální. Letadla lítají, lodě vyplouvají z přístavu, lidé chodí po obchodech a nakupují vánoční dárky. Zdá se, že všechno je stejné jako každý rok. Na tvářích lidí je však možné číst hluboké obavy. Několik knih varovalo, že jednoho dne postihne Zemi děsivé kataklyzma. Utéci před ním bez patřičných dlouhodobých příprav je zhola nemožné. Během posledních týdnů se stále dokola mluví o předpovědích založených na mayském a egyptském zvěrokruhu. Co když to nakonec bude pravda? Strach hluboce zakořenil v mnoha lidech, ale nikdo nepodnikl žádné přípravy. Pouze pár tisícovek lidí si připravilo zásoby potravin a náhradní zdroje energie. Také pečlivě uschovali stovky knih, ve kterých jsou obsaženy základní vědecké informace. Další kopie jsou uloženy na digitálních videodiscích, které by mohly přečkat magnetickou bouři. Před několika dny již vypluly na moře speciálně vybavené lodě, které mají zásoby na celý rok. Tato plavidla jsou schopna bojovat s potopou. V jednu chvíli zaznamenal satelit Heliostat, který obíhá kolem Slunce, neblahou zvěst. Jedná se o změny v magnetickém poli Slunce. Nejedná se o běžnou poruchu, je to něco ohromného. Již pár vteřin po zaznamenání této zprávy Heliostat odeslal rychlostí světla všechna získaná data k Zemi.

Jakmile tuto alarmující zprávu zachytily družice na oběžné dráze, vypukla mezi vědci panika. Vědí totiž, že má dojít ke katastrofě. Žádný stát však nic nepodniknul. Přestože se vlády snažily celou situaci zamlčet, již o pár minut později všechny televizní a rozhlasové stanice přerušily vysílání a informovaly o dění na Slunci. Vznikl neuvěřitelný chaos. Konec konzumní společnosti se blíží rychlostí blesku.

Davy lidí se daly na úprk. Lidé se hnali do přístavů a skákali na paluby lodí. I na dopravních lodích, které na to nejsou stavěné, se tísnila hlava na hlavě. Lidé křičeli, rvali se a zabíjeli jen proto, aby se dostali na palubu. Ozbrojené tlupy napadaly zaoceánské parníky, které již byly plné pasažérů. Překvapení cestující buď skončili na břehu, nebo v mořských vlnách. Teprve pak lodě odrazily od břehů. Bojovalo se o plachetnice i o gumové čluny. Krev tekla proudem. Všude vládl naprostý zmatek a divoká anarchie. V pustých ulicích měst začaly rabovat pouliční gangy. Masy věřících se tísnily v kostelech a katedrálách. Všude čpěl pach strachu a smrti, beznaděj ovládla takřka všechny lidi na Zemi. Konec se blíží. Již není cesty zpátky.

 

 

 

ZKRAT NA SLUNCI

 

Sluneční masa, která je 1 300 000 krát větší než Země, se zachvěla. Začala předehra k něčemu mohutnějšímu, než je obyčejná sluneční bouře. Slunce se vlastně mělo nacházet na spodní hranici svého cyklu. Avšak družice kroužící kolem této hvězdy a poskytující informace astronomům zaznamenaly něco jiného: chystá se událost, která se opakuje jen jednou za 12 000 let. Dávná civilizace na Atlantidě odhalila kódy týkající se tohoto kataklyzmatu. V pyramidách a ohromě rozlehlých podzemních chrámech se třemi tisícovkami komnat byly uchovávány tyto informace pro další pokolení. Toto poznání však bylo ztraceno a ze zvěrokruhu se stal jen nástroj pro tvorbu legračních horoskopů. Hlavní předpověď, kterou nám Atlanťané zanechali, byla vědci smetena ze stolu jako směšný výmysl. Nyní však nadešel osudový okamžik. Vědci z hrůzou pozorovali, jak prudce se mění grafy zaznamenávající magnetické siločáry. Zkrat na Slunci byl gigantický. Ruce učenců se roztřásly, srdce se jim divoce rozbušila, všechny myšlenky přehlušil jediný pocit – paralyzující strach. Nevěřícně hleděli na obrazovky počítačů, zobrazovaná čísla mluvila jasně: dochází k obrácení magnetického pole. Konvexní vrstvy vybuchnou plamenem. Obří dynamo se dalo do pohybu, výsledkem je překotná tvorba magnetických polí. Během chvilky Slunce dosáhne bodu nejvyšší aktivity, jaká kdy byla pozorována.

Došlo k nevyhnutelnému: vnitřní jaderná reakce byla spuštěna. Vzplálo mnohem více vodíku, než je obvyklé. Ohromné množství energie si hledá svoji cestu na povrch rozžhavené hvězdy. Dvě stě tisíc kilometrů pod povrchem je energie naráz přenesena do konvexní vrstvy. V jediném okamžiku žár zažehne ohromné masy plynu. Plameny se šíří směrem vzhůru a ženou před sebou chladnější vrstvy. Když se ocitnou na povrchu, bublající plynné koule vybuchují a vzhůru šlehají plameny o normální teplotě 6 000°. Obří ohnivé fontány, které dosahují výšky stovek tisíc i miliony kilometrů, dělají ze Slunce ohnivé peklo. Do kosmického prostoru se uvolňuje enormní množství radioaktivních paprsků. Družici Heliostat spálí na prach. Družice ještě před tím vyšle poslední nesmyslný signál, pouhé elektronické bzučení. Pak je konec. Když náhle uniklo vysílání Heliostatu, varující jen před kosmickou bouří netušených rozměrů, vědci oněměli strachem. Atomové záření vykoná svoji smrtící práci. Sluneční povrch je všude trhán na cáry, do výšin šlehají solární plameny. Je to, jako by byl celý povrch pokryt chrlícími sopkami, jejichž žhavé střely mučí naříkající hvězdu. Tak vypadá předehra k počátku konce světa.

Zdá se, že elektromagnetická pole zcela zešílela. Až dosud nebyl takový fenomén nikdy zaznamenám. Podobné jevy se zatím odehrály jen ve vzdálených místech galaxie. Bylo to něco, co vědci dosud pozorovali pouze ve vzdálených souhvězdích ve vesmíru z bezpečné vzdálenosti mnoha milionů světelných let. A teď se podobný záhadný děj odehrává přímo zde! Nyní se v našem vesmíru starém miliardy let objevil nový střed, naše Slunce! Každou setinu vteřiny jsou do vesmíru chrleny další a další částice. Jako by z ničeho povstal nový mezigalaktický zdroj záření. Je to opravdu naše Slunce, nebo nějaká neznámá galaxie?! Začíná se rozvíjet smrtonosné fascinující divadlo. Ohnivé sluneční paprsky plivou do kosmu neuvěřitelné množství radioaktivních částic. Síla výbuchů hravě přesahuje explozi mnoha miliard vodíkových bomb! Teplota, která při tomto ďábelském pekle vzniká, se blíží ke sto milionům stupňů. Pokud by do těchto plamenů spadla Země, ihned by se proměnila v nukleární protoplazmu.

A to zatím byl jen počáteční nápor erupcí. Jakmile se plně rozběsní atomový oheň této pece, ocitne se v nebezpečí samotná stabilita Slunce. Otřesy Slunce oznamují počátek katastrofy; vrstvy vybuchující hmoty jsou tlačeny z hlubin vzhůru. Uvolňuje se šílené množství světla a energie. Z dálky musí být toto hrůzné divadlo úžasné a nádherné. Sluneční plameny tančí a v divokém rytmu vytvářejí kolem Slunce oranžovou síť. Je to nadpozemsky krásné představení – vesmírný ohňostroj v pustém prostoru. Tato zblázněná sluneční plazma uchvacuje pozemské diváky svou děsivou nádherou, která věští příchod neodvratného konce. Čarokrásné, ale smrtící, jako led, která se vypaří ihned poté, co je vložen do atomové trouby. Nicméně snový svět astrofyziků se nyní pro všechny lidi na Zemi stal surovou realitou. To může skončit jen vše zničující katastrofou, největší ze všech. Nějaké události může člověk prožít jen jednou, samozřejmě pokud je vůbec dokáže přežít. Neuvěřitelně krásné a tak beznadějně smrtonosné. Horší než nejstrašnější noční můra.

Změny ve slunečním magnetickém poli dorazily k Zemi. Putovaly rychlostí světla. Způsobily změny v mozku všech pozemšťanů. Nic drastického, pouze menší poruchy. Nicméně i to stačilo, aby strach dosáhl paralyzující úrovně. Nikdo již nepochybuje o tom, že celá lidská populace zanikne. V myslích některých vládne jediný povel: pud sebezáchovy, který velí přežít za každou cenu. Jiní jsou stoicky klidní. Další se hlasitě modlí a prosí Boha o odpuštění. Pro ty již je příliš pozdě. Stvořitel se na lidstvo rozhněval za jeho hříchy proti přirozenosti. Tento rozpoutaný hněv vytvořil chaos v miliardy let starém Slunci. Svědci Jehovovi se konečně dočkali svého soudného dne. Muslimové v tom spatřili vůli Alláha. Mnoho lidí ještě na poslední chvíli konvertovalo na víru. Nakonec ani bible nelhala: nyní nastal konec věků.

Nad New Yorkem právě nastal úsvit. Mlžné světlo ukryté pod závojem smogu bylo mnohem světlejší než kdykoliv předtím. Připomínalo to trik osvětlovačů z béčkového hororu. Nastal 21. prosinec a veškerá činnost utichla. Sníh v ulicích města začal tát neuvěřitelnou rychlostí. Teplota dramaticky stopla. Jedna osamělá postava pozorovala město svou infračervenou kamerou, pak zaměřila přístroj na neviditelné Slunce. Po zádech jí přeběhl mráz a rozechvěla se strachem. Při pohledu na tuto apokalyptickou vizi se rozhodla zůstat na místě a počkat na to, co musí přijít. Mezi tím se chystala v přístavu k odplutí loď Atlantis. Skoro čtyři stovky pasažérů, kteří se během let na tuto záchranou akci přihlásili, byli ve stavu nejvyšší bdělosti. Loď vážící více než 100 000 tun byla plně naložena zásobami jídla, ošacení a energetických zdrojů. Na palubě byl jak chirurgický sál, tak zubní ordinace. Každý měl na sobě nové šaty, čerstvě spravené zuby a rezervní pár brýlí. Po kataklyzmatu uběhne mnoho let, než aspoň něco začne fungovat tak jako dřív.

(Do této vize a popisu kataklyzmat na tomto místě Patrick Geryl zakomponoval vlastní plán záchrany na lodi Atlantis, kterou plánoval postavit. Ovšem časem přišel na to, že bude zřejmě bezpečnější vybudovat podzemní město na relativně bezpečném místě, než být na pospas slapovým vlnám a použít model Noemovy archy, který by se v tomto čase nemusel osvědčit.)

 

Už zpočátku je zde všechno na příděl, protože slapová vlna může takřka zničit všechny zásoby potravin na světě. Na palubě je též několik slepic, pár koz a několik dalších zvířat. Mnoho dalších živočichů, rostlin, semen a aparátů je dobře uschováno v bednách v podpalubí. Na palubě je také několik set mladých dívek. Byla jim zdarma nabídnuta prázdninová plavba. Jsou tu proto, aby se postaraly o opětovné zalidnění Země. (Slušný harém!) Jsou si toho vědomy a souhlasily a plavbou během těchto dramatických dnů. Člověk nikdy neví… Nikdy toho nebudou litovat.

Mezitím Slunce pokračuje ve svých mohutných erupcích. Rozpoutala se bouře energií nabitého kvantového záření. Tato mezihvězdná rázová vlna z převážně rentgenového a gama záření může zabít kosmonauty, kteří jsou vzdáleni miliardy kilometrů od této události. O něco později bouře sluneční plazmy zcela dezorientuje jejich kosmický koráb. Střelky kompasu se budou otáčet nazdařbůh, elektrická zařízení zničí zkrat a radiomajáky smete elektronová bouře. Rakety s mrtvou posádkou budou navěky obíhat kolem modré planety. Mezihvězdná rázová vlna ze sluneční plazmy se již blíží k zemské atmosféře. Elektrony a protony mají díky svému divokému zdroji mnohem větší rychlost než obvykle. Zemi pustoší vichřice, bouře, uragány a tornáda. Vichřice nadělají mnoho škod. Bouře vytrhávají stromy, strhávají střechy, převracejí auta atd. Uragány mohou zničit celé bloky, vesnice, města, zatímco tornáda rozboří vše, co jim stojí v cestě. Totéž platí o sluneční bouři. Nízká aktivita vyvrhuje plazmu nízkou rychlostí. Větší aktivita vyvrhuje větší množství plazmy, která může dosáhnout váhy až několika milionů tun. To, co se děje nyní, však přesahuje všechny záznamy. Stovky milionů tun negativně nabitých elektronů a kladně nabitých protonů torpédují vakuum mezihvězdného prostoru. První částice se již rozbíjejí o magnetosféru. Většina z nich se odráží a míří na jiný cíl. Za normálních okolností má magnetosféra tvar kapky vody: kulovitý ve směru ke Slunci a protáhlý v směru rázové vlny. Stále více částic začíná útočit na toto ochranné pole, které dokonale fungovalo nejméně posledních 11 000 let. Stejně jako čelní sklo auta chrání před větrem, i magnetosféra i zatím plní svůj ochranný úkol. Nicméně neustávající déšť radioaktivních částic pomalu pracuje na svém zhoubném díle.

Čelní ochranné sklo prasklo. Částice pronikají dál a dál. Nicméně pole ještě drží, tak jako zcela popraskané sklo ještě drží pohromadě díky ochranným fóliím. Miliardy a miliardy částic však již pronikají skrze ně. Zcela zahltí Van Allenovy pásy, které obklopují Zemi. Další částice padají dolů a následují siločáry severního a jižního pólu. Ovzduší je nabito volnou energií, protože dochází k excitaci atomů dusíku a kyslíku. Výsledkem je záře mnoha různě barevných polárních září. Ty svítí každou vteřinu jasněji a jasněji. Je to jasný varovný signál toho, co teprve přijde. Pokřivený štít má čím dál větší problémy při zachytávání mocné geomagnetické bouře. Nemohlo tomu být jinak: Slunce vyvrhlo tyto částice do kosmu rychlostí, která nemá obdobu. Takto rychlé elektromagnetické částice pronikaly atmosférou mnohem větší silou. Vznikl tak jakýsi trychtýř, kterým se siločáry slunečního vichru nořily do atmosféry. V horních i spodních vrstvách atmosféry se rozpoutaly divoké bouře. To okamžitě znemožnilo veškerou telefonní komunikaci, rádiové spojení bylo ztraceno a televizní vysílání umlklo jednou provždy. Zkrat udělal své… Krátce řečeno, veškerá dálková komunikace se stala minulostí. Bylo to děsivé, děsivější než cokoliv před tím. Bez komunikace svět neměl šanci přežít.

 

 

 

Největší solární bouře od doby zániku Atlantidy se pustila do svého vražedného díla. Elektrický proud útočil na póly. Záhy si našel svou cestu dovnitř. V Kanadě došlo k přehřátí všech elektrických transformátorů. Následovala řetězová reakce. Jejím důsledkem bylo poruchy reaktorů. Tok elektronů již dosáhl síly uragánu. Čím dál hlouběji pronikal atmosférou. Všechny elektrárny, jak atomové, tak i klasické, jedna po druhé utichaly. Vrátila se doba jeskynních lidí. Na mnoha místech došlo ke zkratu na spalovacích motorech. Naposledy vyštěkly a zemřely. Už nefungovalo vůbec nic. Svědkové Jehovovi se modlili, aby byli mezi vyvolenými; jiní jen němě a bez myšlenek pozorovali smrtelně šedou oblohu. Zbývalo jim jen pár hodin života. O to se už postará zemětřesení, sopečné výbuchy nebo slapová vlna.

Na lodi Atlantis, která je izolovaná plastem proti indukčnímu proudu a magnetickým polím, se nyní ozývá jeden hlas, který je hlasitější než ostatní. Je to můj hlas: „Drazí přátelé. Hodina pravdy nastala. Dlouhé roky jsme se na tento okamžik připravovali. Nyní nadchází. Země se hroutí do neznáma, sráží ji divoká magnetická bouře. Veškeré spojení s vnějším světem je ztraceno, takže nevíme, co se právě děje. S jistotou však víme, že zanedlouho dojde k porušení zemské kůry, což způsobí světovou katastrofu. Nikdo nemůže s jistotou říci, zda se nám podaří zachránit. Je to však možné, pokud nebude slapová vlna příliš vysoká a moře příliš rozbouřené sopečnou činností. Byl bych rád, kdyby se všichni odebrali na své místo a pevně se připoutali, aby nebyli zraněni při prudkém kymácení lodi. Pamatujme na to, že máme jíst a pít pouze nutné minimum. Jít na toaletu v okamžicích, kdy loď bojuje s vlnami, je čisté bláznovství, při kterém hrozí zranění. Pokud dokážeme přežít tento den, budeme z nejhoršího venku. Doufejme v lepší budoucnost. Ujišťuji vás, že najdeme nový svět, který bude dobrým místem pro život.“

Na pár minut se rozhostilo ticho. Pak se ozval bouřlivý potlesk, to vyšli na povrch potlačované emoce. Pro všechny to byl skvělý okamžik. Patřil těm, kteří věřili v proroctví obsažená ve zvěrokruhu. Odměnou byla záchrana. To, že přišli o vše, co měli, se jich hluboce dotklo. Nicméně přešla i naděje v nový život, který začne ihned po katastrofě. Přílišné touhy lidstva dohnaly svět na pokraj sebezničení. Tato událost s tím skoncuje a přinese novou šanci žít lépe a tentokrát v souladu s přírodními zákony. Nikoliv podle bídných zákonů komerce a jejich destrukčních sil. Stojí za to zůstat naživu. Mnoho problémů zmizí v jediném okamžiku, jejich místo však zaujmou další. Víra v přežití je však silně přítomna a bude hnací silou stojící za naší novou existencí.

Osamělá postava na Empire Stat Building pozorovala, jak elektrická světla tmavnou a město se noří do šera. Věděla, že je konec. Dlouze hleděla do mlžné, neproniknutelné oblohy. Přijdou snad andělé a vezmou ji někam pryč? Vzduch se zachvěl, začal být cítit ozónem. Bylo čím dál tepleji, přestože byla zima, teplota se blížila k parnu letního odpoledne. Psi se rozštěkali a začali výt, kočky kvílely. Bylo to strašlivé. Každý s napětím čekal, vteřiny se bolestně vlekly jako celé týdny. Dokud nepřišla ukrutná smrt.

 

 

 

KATASTROFA KE KTERÉ DOJDE

Póly již nestačily odolávat stálému přívalu částic. V zemské kůře se vytvořilo obrovské napětí. Napětí o síle mnoha gigavoltů vytvořilo globální zkrat: zemské dynamo v jediném okamžiku zmizelo. Rozpoutalo se čiré peklo. Sluneční plazma začala bičovat nechráněnou atmosféru. Po celé zeměkouli vzplanuly bengálské ohně. Polární záře se šířily od pólů až k rovníku rychlostí světla. Atmosféra hučela takto vzniklým elektrickým napětím. Nebe se proměnilo v plamen. Nic již nemohlo zastavit osudový úder přicházející z kosmu. Během několika hodin zemřely miliardy lidí, více než během všech předchozích katastrof dohromady. Ale vzhledem k celkovému počtu jich mnoho mělo šanci na přežití. Nastala osudová hodina. Vnější plášť Země, který je normálně upevněn k jádru, se zachvěl. Díky obrácení zemského nitra povolily řetězce vnějších vrstev. Polární čepička, která během posledních 12 000 let ohromě ztěžkla, začala destabilizovat celou planetu. To nejhorší mělo teprve přijít. Poněvadž magnetické částice vyvržené ze Slunce nyní volně pobíhaly atmosférou, vytvářelo se mnoho magnetických polí. Tato pole narušovala funkci mozku jak u zvířat, tak i u lidí. Zvířata v panice pobíhala sem tam, zatímco lidé propadali zoufalé beznaději. Radioaktivní oheň neúprosně ničil živé tvory a napáchal nenapravitelné škody na jejich rozmnožovacích orgánech. Na palubě lodi Atlantis byli připraveni na vše. Ochranné štíty dokázaly odclonit veškeré ničivé záření. Několik oddělených palub zastavilo většinu radiace. Pouze kapitán a několik důstojníků byli vystaveni větším dávkám záření. Tito muži nemohli opustit svá místa, tak jim zbývalo jen doufat a věřit. To na nich záleželo, zda loď dokáže přečkat geologickou katastrofu. Nejlépe bez jakékoliv úhony. Jak dlouho to bude trvat, než se ohlásí první zemětřesení? Pak Země zaskučela. Už je to tady, došlo jim okamžitě. Právě to začíná. Sonary zachytily chrčivý zvuk. Zdálo se, že spadla obloha, protože došlo k ohromnému skluzu zemské kůry.

 

 

 

OBRÁCENÍ ZEMSKÝCH PÓLŮ

 

 

Co se to stalo? Kovové zemské jádro funguje jako dynamo. Poněvadž bylo již nějakou dobu bombardováno dopadajícími částicemi, dynamo zkratovalo a zastavilo se. Vnější vrstva Země (litosféra) se otočila kolem kašovité železné vrstvy a rozpojila se. Otřes, který proběhl skrze celou Zemi, nenechal atmosféru celou. Litosféra, která na ní spočívá se rozlomila. Právě litosféra je nejtenčí zemská vrstva, která skýtá domov veškerému pozemskému životu. Veškerý led, který leží na Arktidě a který během posledních 11 000 let vyrostl do velkých výšek, se uvolnil a valil se svou vlastní cestou. Země se neustále otřásala. Postava, která z newyorského mrakodrapu pozorovala soudný den, byla stržena do hlubin. Výškové budovy se hroutily jedna přes druhou. Stačilo pár vteřin a z pyšného velkoměsta zbyla jen obří hromada sutin. Bulváry zmizely v puklinách země. Tak nějak musí vypadat Armagedon. Domy se propadaly do zejících kráterů země. Asfaltové dálnice se kroutily jako hadi zasažení jedovatým šípem. Mosty padaly do rozbouřených vod. Lidé hynuly pohlceni pekelnými útrobami mučené planety nebo v závalech sutin. Každý, kdo nebyl na lodi nebo vysoko v horách, se loučil se životem. Vlastně neexistovalo žádné bezpečné místo. Horolezci šplhající po stráních Himálaje, který vznikl během minulých obrácení pólů, padali dolů do strží, setřeseni ohromným zemětřesením. Celé pohoří se rozpadlo na dva kusy a zhroutilo se. Konec dobrodružství. Hollywood byl i se všemi honosnými sídly hereckých celebrit spláchnut na dno oceánu. Romantický příběh skončil, nehledě na svou proslulost. Podobný osud potkal i Disneyland. Staly se z něho jakési pohyblivé písky. Všechny ty atrakce, které vábily miliony lidí, se rozpadly v prach a klesly do olejového močálu. Londýn zmizel i se svým hrdým Tower Bridge, celé město bylo rozmetáno jako domeček z karet. Finanční srdce světa utichlo jednou provždy a nic už nepřipomínalo krásu nákupních center. Ze země trčelo nejrůznější potrubí, kterým proudem unikala voda, ropa i zemní plyn. Hořící rafinérie a čerpací stanice byly jen malou kapkou v moři totální destrukce. Chaos nad chaos. Ti, kteří ještě stále zůstali na živu, zděšeně pobíhali sem a tam, nebo stáli nehnutě jako solné sloupy. Nebylo úniku. Z měst se staly trosky, ve vzduchu byl slyšet nářek zraněných, kterým nikdo nepřicházel na pomoc. Kdyby mohli všichni mrtví bědovat, celý svět by rázem ohluchl.

Země se opět zachvěla. Půda se začala rolovat jako divoké mořské vlny. Netrvalo to vteřinu či dvě, bylo to skoro nekonečné, znovu a znovu, celé dlouhé minuty. Tím o sobě dala vědět tragédie nezměřitelných rozměrů. Země se stále otřásala a pukala. Nádherné zámky a paláce se proměnily v hromady kamení. Nic nedokázalo odolat přírodě, kterou popadl smrtelný amok. Pár vteřin se zdálo, že Eiffelova věž přečká dobu hrůzy. Rozkymácela se ze strany na stranu, ale opět se vzpřímila. Pak však praskl hlavní pilíř a celá železná konstrukce se sesypala jako stavba se sirek. O chvíli později by nikdo nepoznal, že právě zde ještě včera stála majestátní Paříž. Ozdobná světla již dávno pohasla, Vítězný oblouk prohrál svou bitvu se živly, zbytky mostů, které se klenuly nad Seinou, už vlekl vodní proud. I Louvre, kde byl uložen Denverský zvěrokruh, pohřbila hlína a kalná voda. Čím více se země chvěla, tím méně staveb zůstalo stát. Sesuvy půdy pohřbily celé vesnice i města. Jakmile se zemský povrch dal do pohybu, nebylo možné jej zastavit. Seismografy, pomocí kterých se měří síla zemětřesení, zaznamenaly na celém světě hodnoty jako nikdy dřív. Tyto přístroje dokáží zaregistrovat otřesy, jejichž epicentrum je velmi daleko, protože při zemětřesení vznikají tlakové a rázové vlny, které pronikají všemi vrstvami země a šíří se po celém zemském povrchu. Ať už dojde k zemětřesení kdekoliv, je zaznamenáno citlivými přístroji v různých částech světa. Až do nynějška… Neutuchající série otřesů záhy vyřadily všechny přístroje z činnosti. Nic moc se nestalo, neboť obsluha těchto aparátů většinou už nebyla mezi živými.

A to stále ještě nebyl konec. Z dřímoty se probraly i sopky, které byly již tisíce let bez jakýchkoliv známek činnosti. Opakovalo se to, čeho už jednou byla svědkem Atlantida. S dunivým hřměním vybuchoval jeden vulkán za druhým. Jejich burácení bylo slyšet tisíce kilometrů daleko. Do horních vrstev atmosféry byla chrlena mračna popele a žhavého kamení. Z rozšklebených tlam šlehal pekelný plamen, který nedokázaly ztvárnit ani ti nejlepší malíři středověku. Žhavá láva se hrnula na všechno, co jí stálo v cestě. Děs zachvátil i poslední gorily žijící v deštných pralesích afrických pahorků. Zaslepeny hrůzou prchaly pralesem. Pak přišla na řadu další boží pomsta. Žár vycházející z dutin popraskané země rozehřál kameny tak, že se začaly tavit jako vosk. Tlak vespod vzrostl natolik, že začaly explodovat vnější vrstvy hornin. Vyvalila se žhavá řeka a unášela balvany a vyvracela stromy jako voda korkové špunty. Gorily s vyvalenýma očima hleděly na nebe, odkud na ně dopadl ohnivý déšť. Jedovaté plyny, padající popel, vřelé bahno a doutnající dřevo nedaly těmto zvířatům šanci uniknout. Nejhorší ze všeho byla žhavá mračna plynu, během několika minut se rozšířila po celém okolí. Když ve vzduchu není dost kyslíku, není možné dýchat. Plyn byl tak žhavý, že spálil plíce všeho živého. Jakmile se mračno plynu rozplyne, jeho místo opět zaujme kyslík, který rozdmýchá všechny skomírající ohně a přetvoří je ve vysoké sloupy plamenů. Všechno je v jednom ohni: domy, stromy, rostliny. A jako by toho nebylo dost, už se žene záplava rudooranžové lávy.

Tak vypadal skon posledních goril. Téměř před 12 000 lety, během minulého kataklyzmatu, vyhynuli mamuti, šavlozubí tygři, toxodonti a tucty dalších živočišných druhů: Nyní přišla řada na primáty a mnoho dalších zvířat, která už lidé znají pouze ze zoologických zahrad. Vzduch byl rozvibrován skřeky zvířat v posledním tažení. Ta snad, přenesena přes propast času, viděla fantasmagorické obrazy z předešlých katastrof. Kdysi před mnoha tisíci lety jiná podobná série ohromných erupcí pohřbila v sopečném popelu celá stáda mastodontů. Když je lidé odkryli v údolí San Pedro, stále stála ve vzpřímené poloze. Co se tehdy událo, bylo překvapující, náleželo to však do dávno zapomenuté minulosti. To, co se odehrávalo nyní, však byla holá realita: sopečná činnost s ničivým účinkem na všechno živé. Rozdíl byl v tom, že dříve lokální pohroma nyní nabrala globálních měřítek. Mračna popelu zakrývala oblohu, jako by celý svět vstoupil do doby temna. A přesně tak to bylo. Katastrofa zabila nejen vše živé, ale i Zemi učinila neobyvatelnou. Zatímco lidé a zvířata prchali, kam se dalo, země se dál otřásala, chvěla a plivala oheň. Bylo to děsivé a traumatizující; ti, kteří přežijí, nikdy nezapomenou… Po celé další generace se bude vyprávět o katastrofě, která zničila svět. Škody byly nepředstavitelné. Během posledního obrácení pólů se ze zemských hlubin vynořila část Peru. Bellamy je přesvědčen, že v geologicky nedávné minulosti vznikly tímto divokým způsobem celé Kordillery. Zde je citace z knihy The Path of the Pole:

Na základě paleontologických a hydrologických důkazů tvrdím, že to všechno bylo vytlačeno z výšky. Pozoruhodný důkaz o ohromných rozměrech tohoto zdvihu představují dávné zemědělské kamenné terasy, které se nacházejí kolem jezera Titicaca. Tyto stavby, náležející nějaké zaniklé civilizaci, se nacházejí v příliš vysoké nadmořské výšce, než aby se zde dalo pěstovat obilí, k čemu tyto terasy původně sloužily. Některé z nich jsou situovány ve výšce takřka 5000 metrů nad mořem nebo 800 metrů nad ruinami Tihuanaca; a na hoře Illami jsou ve výši 6 100 metrů nad mořem, tj. nad hranicí věčného sněhu.

 

 

Po tomto zdvihu došlo ke zrodu obrovského umělého jezera se slanou vodou – jezera Titicaca. Dokonce i nyní místní ryby, měkkýši a korýši připomínají spíše mořské než sladkovodní živočichy.

Po nepříliš dlouhé době se opět dostanou do své domoviny – do moře. V roce 2012 začalo jezero klesat, čímž došlo k velkým dramatickým změnám. Před několika hodinami se stále ještě nacházelo ve výšce 3 800 metrů nad mořem. Během necelých tří hodin jezero pokleslo o 2 000 metrů. Miliony zkamenělých korýšů se opět daly do pohybu, lomoz pohybujících se schránek ohlušil okolí. Poklidné jezero začalo bouřit slapovými vlnami. Tato divoká horská krása se stala hrobem pro rybáře i turisty plavící se po hladině. Hodiny nejpodivnějšího jezera, jaké kdy lidstvo znalo, byly sečteny.

Zdálo se, že hněv bohů byl již otupen. Nekonečné chvění země začalo slábnout. Sopky přestaly vybuchovat a chrlit mračna dýmu, popele a lávy. Mezitím se však dala do pohybu nebesa. Tam kde byla tma, se zdálo, že na zem padají hvězdy. Tam kde bylo slunečno, se začal zářící kotouč splašeně koulet po obloze. Byla to pomsta kněžím z Machu Pichu za to, že již dávno přestali se svými posvátnými rituály. Kdysi uvazovali lano k velkému kamennému sloupu a tak bránili Slunci, aby zbloudilo ze své cesty. Tento rituál, „Intihuatana“ čili „sloup k uvázání Slunce“ již nikdo nevykonával celá dlouhá staletí. Bůh Slunce se nyní mstil tak, že nechal svítící kotouč volně pádit oblohou a rozsévat smrt a zkázu. Ve Stonehenge se sešla skupina zřeců, kteří se pokoušeli přimět Slunce, aby se vrátilo na svou vytyčenou trasu. Jejich snaha však nenesla ovoce. Hněv Slunce byl příliš krutý, vždyť obětiny a rituály byly zanedbávány již mnoho a mnoho let.

Staří Řekové popsali tuto pohromu ve svých mytických příbězích. Faethón, syn boha Slunce, si půjčil otcův kočár. Nedokázal však držet koně na uzdě. Tam, kde se odchýlil od kurzu, byla jen spálená krajina. Zeus se rozhodl svého syna zabít a zachránit tak lidstvo. Mocným smrtícím bleskem mrštil tam, kde byl jeho syn. Poněvadž však již hořící požár pustošil krajinu dál, poslal slapovou vlnu, která oheň uhasila. V apokryfní knize Lenochově křičí Noe rozhořčeným hlasem: „Pověz mi, co se děje se zemí, že se nyní tak otřásá a zfláká…?!“

Přesně tutéž otázku si právě kladou Japonci, jejichž Tokio se mění v sutiny. Celé ostrovy mizí pod mořem. Láva teče po rýžových polích jako poleva po dortu. Je jasné, že tato země zmizí na dně oceánu stejně jako kdysi bájná Atlantida. Slunce provedlo podivný obrat nad Zemí vycházejícího slunce a zapadlo do rozbouřeného moře. Slaná voda zaplavila hlavní město této ostrovní země a stoupala stále výš a výš. Až se slunce znovu objeví, nebude zde nic víc než pustá vodní plocha. Kdyby místní obyvatelé studovali Mayský kalendář, mohli by před vodním živlem utéci tak jako kdysi Atlanťané. Ale který technokrat, jenž má v hlavě jen počítače, čipy a další produkty konzumní společnosti, vůbec kdy pomyslí na konec světa?! Nyní již bylo příliš pozdě. Současný sluneční cyklus končí globálním zničením světa.

4 Ahau 3 Kankin: 21. - 22. prosince 2012. Stačilo se pouze podívat kolem sebe a každému byly moc a síla této staré věštby zjevné. Důsledkem kosmické poruchy na Slunci byla děsivá geologická katastrofa Země. Největší, jaká se tu kdy odehrála. Nejvíce bylo postiženo Japonsko, které zcela zmizelo na dně rozbouřených moří.

Pyramidy v Egyptské Gíze, postavené po vzoru Orionova souhvězdí, se díky své jedinečné konstrukci zatím držely velmi dobře. Dávní stavitelé si dali záležet, aby vybudovali něco, co odolá zubu času co možná nejdéle. Pokud současná civilizace nedokázala dešifrovat poselství v nich ukryté, možná se to podaří té, která bude následovat. Z toho důvodu přečkaly pyramidy sérii zemětřesení bez vážnější úhony. Totéž platilo o jejich dvojčatech ze střední Ameriky. I tyto monumenty obsahovaly zprávy o době, kdy nastane konec světa. Po tom všem by astronomové snad dokázali odhalit, že Orion je důležitým klíčem k rozluštění kódů s poselstvím o kataklyzmatu. Možná, že už tu nebude nikdo, kdo to bude potřebovat. Tak zní poslední otázka.

Světová populace byla zdecimována rychlostí, která nemá obdobu. I když byl člověk schopen sestrojit stovky milionů počítačů, nedokázal vyrobit ani jeden, který by dokázal vypočítat konec světa. To však dokázali kněží z Atlantidy již před více než 14 000 lety. Toto ztracené poznání zosobnění pyramidami se otřásalo a chvělo, nicméně stálo pevně jako skála. Zdálo se, že duch kněží chce ochránit jejich mistrovský výtvor. Jako by chtěli říci: „Ochraň tato posvátná místa, nenič Orionovo vzkříšení; nechť jsou tyto symboly silnější než divoký hněv přírody.“ A tak tomu i bylo; škody byly malé, jako by to byla vůle bohů, zatímco všechno ostatní na světě již bylo v troskách. Kdyby někdo mohl tuto pohromu pozorovat z rakety, jasně by viděl,co se děje. Země se pohnula a byla vychýlena ze své osy. Tam, kde byly kdysi zemské póly, vznikly nové pevniny. Tím to však neskončilo. Kanada a Spojené státy se ocitly na místě nového pólu a zanedlouho byly pokryty tlustou ledovou pokrývkou, tak jako před 12 000 lety. Na Štědrý večer byl New York, finanční srdce konzumní společnosti, pohřben do chladivého hrobu zmrzlé vody a všude kolem zavládlo velmi chladné, neobyvatelné klima. Pokud zde bude někdo za mnoho tisíc let provádět vykopávky, nalezneme hromady nedotčených lidských i zvířecích těl, která zde po změně zemské osy navždy zamrzla.

Na druhé straně světa, tam, kde byl dřív jižní pól, naopak vznikl kraj mírného pásma. Ohromný žár slunečních erupcí roztrhal na kusy ledový příkrov. Kry tály a odplouvaly na volné moře. Jakmile tato ledová masa zmizí, opět se zde zjeví dávná Atlantida. (???) Předpovědi jasnovidce Edgara Cayse (viz The Mayan Prophecies a další texty) mluví o tom, že atlantská věda bude znovu objevena. Další z jeho předpovědí zní takto: „Zanedlouho po odhalení tajemství zkázy Atlantidy dojde k obrácení zemských pólů. To vyvolá posun zemské kůry v polární oblasti, což bude příčinou mohutné erupční činnosti sopek. Západní část Ameriky se rozpadne na kusy a zmizí pod polárním kruhem. Horní část Evropy změní svou tvářnost v jediném okamžiku.“

Tato slova se teď právě naplnila. Během pár hodin se drasticky změnilo klima celých rozsáhlých oblastí a kontinentů. Důsledkem byly smrt miliardy lidí a vymření celých živočišných druhů. Polární medvědi a tučňáci se dokázali přizpůsobit. Plavali ve vodě a adaptovali se na teplo. Pravděpodobně zde žili od předešlého obrácení pólů, po kterém se však museli přizpůsobit opačné změně: tepla na zimu. Tentokrát to však nebude nutné, najdou si svou cestu do polárních oblastí. Američanům až nyní došlo, proč byla jejich země ještě před pár stoletími tak řídce obydlená. Po posledním kataklyzmatu musel roztát led a teprve pak mohly vyrůst stromy a rostliny. To trvalo pár tisíc let. Než se sem mnohem později začali stěhovat lidé z jiných kontinentů, zvířata měla spoustu času na to, aby se nerušeně množila. „Ach, bylo by lepší, kdyby tato země zůstala nezabydlená,“ pomysleli si možná ti Američané, kteří přežili první fáze katastrofy a nyní museli pozorovat, jak je i všemocný dolar bezmocný, když příroda kolem zamrzá při teplotě 50° pod nulou. Za sto let již nikdo nebude mluvit o dolaru, bankovních kurzech, akciích, ceně zlata, stříbra a ropné krizi. Za chvíli bude konec jednou provždy, tak, jak se to stalo při posledním kataklyzmatu s oblastí Sibiře. Tehdy měla Sibiř mírné klima, které se během pár hodin změnilo ve smrtonosný chlad. Celá stáda mamutů uhynula kvůli intenzivnímu mrazu. Smrt přišla tak náhle, že jejich žaludky ještě ani nestrávily rostliny, které jejich tlamy spolkly. Ještě dnes můžeme v jejich útrobách najít neponičené květy a trávy.

Američané nyní poznali odpověď na tuto otázku na vlastní kůži: z úrodných a mírných pásem Kanady a Spojených států se během hodiny stala oblast věčného ledu a sněhu. Severní okraje na tom byly ještě hůře. Nedaleko Montrealu se nyní nacházel nový pól. Přeživší lidé bez dodávek elektřiny rychle zmrzli. Stovky milionů lidí zemřely nakupeny na místech, která před tím byla ekonomickými centry. Jejich maso tak zůstane zachováno na další tisíce let až do doby, kdy nějaký budoucí polárník udělá hrůzný objev. Jeho děsivé odhalení způsobí pozdvižení mezi lidmi, kteří si s děsem v hlase budou klást otázku: „Proč tak inteligentní civilizace vyhynula? Copak netušili, co se k nim blíží? Kdyby předem zorganizovali evakuační záchranné akce, nemusel by zaniknout celý národ.“ Vědci si budou klást podobné otázky o zmrzlých lidech, jaké si my klademe o zmrzlých mamutech. Otázky a další otázky týkající se velké lidské katastrofy. Ale najdou na ně správnou odpověď, nebo ji začnou hledat v komerčních zájmech, nedůvěře, neporozumění dávným kódům, neotřesitelné víře v dolar atd.?

Následující pasáž, která dramatickým způsobem ilustruje, jak výjimečně staré jsou egyptské dokumenty (Berlioz, 1984), se nyní ukázala být nanejvýš pravdivou:

 

…jeden z kněží, který čněl nad ostatními svým požehnaným věkem, pravil: „Ach, Solóne! Solóne, vy Řekové jste sotva děti, a mezi vámi Řeky nikdy nebyl žádný starý muž.“

Když to Solón uslyšel, zeptal se: „Co tím míníš?“

„Chci tím říci,“ zněla odpověď, „že svou myslí jste velmi mladí, neboť se k vám skrze dávnou tradici nedostala žádná hluboká tajemství ani moudré vědy prošedivělé stářím. Dám vám proto vysvětlení: z několika příčin již došlo k mnoha zánikům lidstva a dojde k nim znovu.“

 

22. prosince 2012. Zatímco se země chvěla a otřásala a nebesa žhnula, ti, kteří přežili, vzpomínali na tato slova. Jeden z egyptských kněží ještě před 2 500 roky zdůraznil, že jeho civilizace uchovává záznamy o důležitých událostech: „Vše to, co bylo v minulosti zapsáno … je uloženo v našich chrámech. Až bude z nebes padat žhavý proud jako zhoubný mor a ti z vás, kteří se zachrání, budou bez vzdělání a kulturních tradic …pak budete muset začít znovu jako děti, které nic nevědí o tom, co se přihodilo v dávných dobách.“

Frank Hoffer v knize The Lost Americans podává živý obraz důsledků předchozí katastrofy, během které došlo k zániku Atlantidy:

 

Bahnité jámy na Aljašce jsou naplněny důkazy o totální smrti … obrazy náhlého konce. … Mamuti a bizoni byli roztrháni na kusy a zmačkáni, jako by je zdrtila kosmická ruka božího hněvu. Na mnoha místech je tato blátivá aljašská pokrývka plná zvířecích kostí a ohromného množství zbytků mamutů, mastodontů, bizonů, koní, vlků, medvědů a lvů… Celý zvířecí svět zde během jediné velké katastrofy vyhasl jednou provždy.

 

K podobnému kataklyzmatu došlo nyní. Uhynuly miliony zvířat a jejich skelety na celá tisíciletí pokryjí mořské dno. Ostrov Lakov na sibiřském pobřeží je fakticky tvořen miliony koster, které jsou stále v dobrém stavu, protože teplota je stále pod bodem mrazu. Avšak ani ryby nezůstaly ušetřeny. Geologický institut Spojených států objevil poblíž kalifornské Santa Barbary ložisko zkamenělých ryb na dně dřívějšího moře. Odhaduje se, že zde během jedné slapové vlny zahynula více jak miliarda ryb.

 

 

 

SLAPOVÁ VLNA

 

Když se podíváme na Zemi z kosmického prostoru, uvidíme modru planetu, která je z větší části pokryta vodou. Oceány nejsou jen místem vzniku života, ale – a o tom to všechno je – i tím, co život ničí. Když se dá zemská kůra do pohybu, masy pevnin i oceánů získají určitou rychlost. Když zemská kůra opět usedne a zastaví se, vyvolá to ohromný otřes, který se dá přirovnat k nárazu rozjetého vozidla do zdi. Čím rychlejší je pohyb, tím větší náraz. Když do sebe narazí tektonické desky, doprovodným jevem je gigantické zemětřesení, sopečné výbuchy atd. Na některých místech na sebe zemské desky tlačily tak ohromnou silou, že vznikly hory vysoké několik kilometrů. Jinde se spodní vrstvy země rozevřely a výsledkem bylo, že v hlubinách planety zmizely celé kraje. Přicházející apokalyptické události předčí vše, co se v minulosti odehrálo. Jejich ničivá síla je nepochopitelná.

 

 

S nárazem auta do zdi se pojí i další jevy. Pokud nejste připoutáni pásy, pak pokud jedete dostatečně rychle, proletíte čelním sklem ven z vozidla. Tento druhotný efekt automobilové havárie mívá často smrtelné následky. Vědecký jazyk mluví o zákonu inercie čili setrvačnosti. Všechny objekty, které mají určitou rychlost, si tuto rychlost udržují. Je to přírodní zákon, který vždy existoval a vždy existovat bude. Ti, kdo prožili automobilovou nehodu na vlastní kůži, si toho jsou dobře vědomi. Tentýž zákon se vztahuje i na Zemi samotnou. Při podrobnějším studiu atlantských textů o obrácení zemských pólů víme, že to vše se odehrálo v několika málo hodinách.

Vědecky řečeno, můžeme dokázat, že posun zemské kůry činil 29°. Tento výpočet se zakládá na ztvrdlých magnetických horninách, které stále ukazují k původnímu pólů. Takový posun koresponduje s posunem zemské kůry o 3000 kilometrů! Představte si, že během patnácti hodin ujedeme v autě 3000 kilometrů. To je rychlost 200 kilometrů za hodinu! Od okamžiku, kdy se Země dá do pohybu, vše nabude určitou rychlost. Pokud se bude jednat o trhavý pohyb, bude to cloumat na tolik, že věci i lidé budou padat. Jakmile se Země ustálí na konstantní rychlosti, nikdo si již tohoto pohybu nebude vědom. Nyní se dostáváme k zásadnímu bodu. Magnetické pole se opět obnoví a upevní vnější vrstvy Země. To bude ten nejničivější okamžik pro všechny pozemské bytosti. Je to, jako by se před námi z ničeho nic objevila obrovská zeď a my jsme museli prudce dupnout na brzdový pedál. Avšak dojde k tomu příliš pozdě. Nastane strašlivý náraz, auto vrazí do překážky a my vyletíme z auta. Přesně to se v této fázi kataklyzmatu stane se světovými oceány. Kvůli zákonům inercie již nic nedokáže zastavit valící se vody. Podle směru pohybu se moře začnou zvedat a řítit k břehům pevniny.

 

 

 

OBRÁCENÍ PÓLŮ

 

 

Celá věc je však ještě složitější. Nedojde jen k pohybům zemské kůry, ale i k obrácení pólů. V tomto okamžiku se naše planeta začne točit na opačnou stranu. Takovou pohromu si nikdo nedokáže představit. Podívejte se na čísla. Zemský rovník měří zhruba 42 000 kilometrů. Poněvadž Země udělá jeden obrat za 24 hodin, znamená to, že se za tuto dobu posune o celých 42 000 kilometrů. Vydělíme 42 000 km 24 hodinami a dojdeme k šokujícímu zjištění, že se otáčíme kolem zemské osy rychlostí zhruba 1 500 kilometrů za hodinu.

Pokud se Spojené státy během příštího kataklyzmatu přesunou na místo současného severního pólů (budoucího jižního pólu), pak to bude, jako kdyby voda v newyorském přístavu náhle zmizela a objevila se na brazilském pobřeží, kam bude vržena nepředstavitelnou silou. Na opačné pevnině dojde k pravému opaku. Neuvěřitelně rychle se objeví gigantické množství vody. Na mořské pobřeží narazí slapová vlna, jakou nikdy nikdo dosud neviděl. Její výška bude podle všeho větší než jeden kilometr. Masy vody neúprosně rozdrtí všechno, co jim bude stát v cestě. Nebude možné této běsnící síle přírody utéct. Už malé slapové vlny – tsunami – měřící deset či dvacet metrů, smetou vše, přes co se převalí. Co tedy taková vysoká vodní zeď provede? Doslova a do písmene zahubí vše, na co narazí. Představte si, že žijete na pobřeží a najednou vidíte, že se na vás valí slapová vlna vysoká stovky metrů. Pravděpodobně vás dříve, než stačíte cokoliv udělat, zavalí triliony litrů slané vody. nezapomínejme, že slapová vlna má díky silám, které ji zapříčinily, ohromnou rychlost. Tato hybná energie se musí zcela rozptýlit předtím, než se hladina oceánů opět uklidní. To znamená rozsáhlou katastrofu pro všechny tvora a rostlinstvo. V okamžiku, kdy se slapová vlna převalí přes pevninu, dojde k největším ztrátám na životech. Zemře více lidí než během všech válek v historii naší planety.

……………………

 

Kataklyzma již zahubilo několik miliard lidí, stále to však nebyl konec. Zdálo se, že slapová vlna nemá konce. Pronikala do vnitrozemí čím dál hlouběji. Bezpečná byla pouze ta místa, která se nacházela ve větší nadmořské výšce než 1500 metrů, samozřejmě pokud nebyla zničena během sesuvů půdy. Nikdo si nikde nemohl být jist životem. V tomto heroickém zápasu mezi silami světla a silami temnoty ta bylo právě to druhé, co stále nabývalo na síle. Celá zeměkoule byla uvržena do zmatku. Tu a tam bylo možné zahlédnout skupiny lidí, které utíkaly do hor, aby se zachránily před stoupajícími vodami. Podařilo se to pouze několika šťastlivcům. Bojovat s touto globální hrou moří nebylo možné. Neúprosně a mocně se vlny valily dál a dál. Slapová vlna se dostala až k pyramidám. Ani tyto stabilní a pevné stavby jí nedokázaly odolat. Zmizely pod rozbouřenou hladinou. S divokým burácením se vlny valily vchodem a šachtami Velké pyramidy rovnou do Královy komory. Před mnoha tisíci lety se zde odehrávaly posvátné rituály zmrtvýchvstání. Nyní se z komor stalo jen další místo zkázy Země – konec věků pátého slunce. Takovou katastrofu nikdo nikdy neviděl. Civilizace bude vržena zpět do doby kamenné, pokud se ovšem vůbec někomu podaří přežít.

 

 

Vyprávění o těchto událostech ovlivní chování budoucích generací na mnoho tisíc let. Příběhy o katastrofě se budou ústně předávat z otce na syna a z matky na dceru. Tato historická událost bude protkána nesmrtelnými legendami o odvaze a zoufalství. Přesně tak, jak si to můžeme my dnes přečíst v záznamech antropologů. V Peru existuje příběh o jednom indiánovi, kterého před potopou varovaly lamy. Společně vyběhli na horu. Odsud pozorovali, jak se zvedají vody, které záhy zatopily celé údolí i okolní kopce. Zbyla pouze ta hora, na které seděli. Hladina vody stoupala celých pět dnů. Pak začala opadávat. Podobné příběhy se vyprávějí na celém světě. Nejznámější z nich je biblický příběh o Noemově arše. V Mezopotámii se vypráví příběh o Utnapištim (Hancock, 1995): „Šest dnů a nocí burácel vichr, bouře a potopy postihly celý svět. Když nastal sedmý den, bouře začala od jihu slábnout, moře se zklidnilo a potopa začala ustupovat. Rozhlédl jsem se po světě, všude bylo ticho … posadil jsem se a zaplakal … protože všude kolem mě se rozprostírala jenom pustina divokých vod.“

 

Na celém světě bylo zaznamenáno více než pět stovek příběhů o obrovské prehistorické potopě. Dokonce i v Číně je znám tento příběh (Berlioz, 1984): Planety změnily svůj kurz. Nebesa spadla na sever. Slunce, Měsíc a hvězdy změnily dráhu pohybu. Země se rozdrobila na kusy a vody začaly u svého dna stoupat a s divokou silou zaplavily svět.

 

Tyto příběhy o apokalyptických potopách nenechávají nikoho na pochybách: již k tomu došlo dříve, a před tím ještě jednou, muselo k tomu dojít mnohokrát. Jedná se o nemilosrdnou, fatální a stále se opakující událost. Život je jen velmi křehká věc, která může být něčím takovým zničena.

Až nyní začínáme rozkrývat poselství dávných civilizací, poznatky o oběžných drahách planet a souhvězdí. To jasně dokládá, že změna pólů je doprovázena potopou, která může z povrchu zemského spláchnout celou civilizaci. Naše současná civilizace dosáhla nejvyššího stupně pokroku proto, že hlavní kněz z Atlantidy nalezl spojitost mezi cyklem slunečních skvrn a magnetickým polem Země. Také objevil, že v okamžiku, kdy dojde k dalšímu kataklyzmatu, budou Venuše a Orion zaujímat určitou klíčovou polohu. Díky jeho předpovědi se dokázala část Atlanťanů zachránit. Jen tomu vděčíme za současnou hustotu zalidnění planety a vysoký stupeň civilizace. Nicméně nesmíme zapomínat, že před pouhými dvěma sty roky se nám o něčem takovém ani nesnilo. Mnoho z vědění, které máme k dispozici nyní, dosud čekalo na svého objevitele. V této době byly naše vědecké informace velmi sporé. Kdyby nebyli Atlanťané předem varováním o přicházející katastrofě, pak by všechno jejich poznání bylo navždy ztraceno.

Odvažuji se říci, že kdyby se tak stalo, věk, ve kterém bychom žili, by se příliš nelišil od doby kamenné. Pokud brzo nezačnou přípravné práce na budoucích „Noemových archách“, které na palubě ponesou vše potřebné k obnovení civilizovaného světa, pak je třeba se obávat o budoucnost lidstva. Během budoucích událostí dojde z velké části ke ztrátě všeho, co víme a známe. Pokud neprovedeme nutná opatření, pak i veškeré zbývající zdroje poznání jeden po druhém zmizí v chaosu, který bude následovat. Vůbec to není nemožné … Ve starých spisech lze najít zmínky o tom, že už před 200 000 lety existovaly na Zemi technicky vysoce vyspělé civilizace. Pokud je to skutečně pravda, pak se obávám toho nejhoršího, poněvadž kněží předpověděli, že destruktivní síly, které nyní udeří na Zemi, budou největší za posledních několik stovek tisíc let.

 

O mnohém vypovídá i tato skandinávská legenda (Hancock, 1995):

 

Hory se zhroutily, odspodu až nahoru se rozpůlily vedví.

Hvězdy se utrhly z oblohy a spadly do řvoucích hlubin.

Obr Surt vhodil celý svět do ohně, svět nebyl nic jiného

než velká rozpálená pec. Všichni živí lidé a živé rostliny

byli zničeni. Zůstala jen holá zem, ale i ta, stejně jako

nebesa, byla pokryta zejícími krátery a puklinami. Pak

stouply hladiny řek, všechna moře se vylila ze břehů a země se potopila pod hladinu oceánů.

 

 

Nechť to jsou řádky varování pro ty, kdo nevěří. Světová katastrofa popsaná v tomto textu je skutečně děsivě působivá; lidé, kteří ji vyprávěli jako první, nás zajisté chtěli varovat. Přeživší Atlanťané postavili své chrámy s astronomickými daty v Egyptě a Mexiku. Děsivě přesným způsobem nám předávají vědecká data, která jsou vysvětlením toho, co je popsáno ve výše uvedených mýtech. Miliardy lidí si strastiplně uvědomí tyto pravdy ihned, jakmile udeří slapová vlna se svojí vše zničující silou.

Letopisy mluví toto: „A během jediného dne a noci celý ostrov Aha-Men-Ptah zmizel pod mořem …“

To se odehrálo před takřka 12 000 lety. Divoké pohyby Země a slapová vlna ukončily další civilizaci … Ničivé síly vytvořily ošklivé jizvy na zemském povrchu i na mořském dně. Ve vlnách našla smrt téměř veškerá populace lidí a zvířat. Byla to katastrofa, která neměla sobě rovnou. Vzedmuté vody změnily klima a proporce pevnin a moří takřka na celém světě. Když voda opět opadla, kostry drobných mořských i velkých živočichů, zbytky mořské fauny a mušle, škeble i lastury zůstaly tam, kam byly vrženy vodou. Nyní je můžeme najít roztroušeny po celých Andách, ve Skalistých horách, v Himálaji (kde byla nalezena kostra velryby atd. Posvátný spis Mayů, kniha Popol vuh (Berlitz, 1984), říká o minulé katastrofě toto:

 

 

Pak vůle Hurikána přivedla vody do pohybu a přes hlavy těch bytostí se přehnala obrovská potopa. Potopa je překryla a z nebe padla smolná tekutina… Tvář Země potemněla a začal hustý temný déšť … pršelo ve dne, pršelo v noci… A nad jejich hlavami se rozlétaly přehlasité zvuky, znělo to jako burácející oheň. Pak bylo možné spatřit lidi, kteří zmateně pobíhali, zoufale strkali jeden do druhého, chtěli utéct do korun stromů, ale stromy je setřásly, chtěly se skrýt v útrobách jeskyní, ale jeskyně se před nimi uzavřely … A vody stoupaly a stoupaly.

 

Další kronika z předkolumbovské éry Ameriky (Berlitz, 1984) zaznamenává tato pozoruhodná slova:

Tvář nebes byla převrácena z jedné strany na druhou a pak na záda… Během jedné náhlé silné potopy byl Velký had unesen z nebes. Obloha spadla a země se potopila do hlubin…

 

 

Možná, že připomínky tohoto poznání ze světa minulosti mohou podpořit zachování světa současného. Ale pochybuji o tom. Rozsah katastrofy bude takový, že nezbude takřka nic. Pouze předání poznání je důležité, všechno ostatní je druhotné.

Zatímco píši tyto řádky, kladu si otázku, zda vůbec někdo bude chtít žít poté, co bude svět zničen. Čím více lidem vyprávím příběh o nadcházející katastrofě, tím méně lidí, jak se zdá, si přeje přežít. Nejenom že přijdou o své blízké, ale přijdou i o všechny vymoženosti a luxus civilizovaného světa. Nezůstane vůbec nic. Žádné jídlo, žádná elektřina, žádné ošacení… Proč tedy zůstat na živu? To je samozřejmě otázka, kterou si musíte vyřešit sami. Pokud se však rozhodnete zůstat naživu, pak jsem váš člověk. Ukázalo se, že Atlanťané měli velký vhled a dokázali skvěle předpovídat. Můžeme tento husarský kousek zopakovat, takže nám lidstvo bude vděčno za odpovědnou iniciativu. Bojovat a jednat, přesně to je zapotřebí, abychom přežili přicházející potopu. Je to ta největší výzva, jaká kdy byla před lidstvo postavena – copak bychom to měli vzdát, když hrozí, že všechno, čeho jsme až doposud dosáhli, bude ztraceno?

 

 

 

Světové rozmístění atomových elektráren

 

 

EPILOG

 

Rok po takřka úplné anihilaci světové populace zemřeli i poslední svědci této katastrofy. Radioaktivní spad ze zničených jaderných elektráren, globální zamoření z ropných ložisek a tankerů, jedovaté látky z továren na chemické zbraně vykonaly své. Tím definitivně skončil unikátní experiment, který se odehrál na planetě Zemi.

 

Nový věk již nikdy nezačne.

 

 

 

 

Chcete tak dopadnout? Nebo chcete přežít?

 

 

Zpacoval Gaspar

 

 

 

 

Copyright © 2019 Matrix-2012.cz. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software vydaný pod licencí GNU General Public License.