Kdo je Online

Právě přítomno: 70 hostů a žádný člen

3213046
Dnes
Včera
Týden
Minulý týden
Měsíc
Minulý měsíc
Celkem
1074
1550
14185
1972736
38612
66922
3213046

Your IP: 35.175.200.4
2019-08-18 12:48

 

 

 

Co se stane, pokud průměrná teplota

stoupne o 4°C?

 



 

03.11.2009

 

Pokud patříte mezi lidi, kteří si myslí, že oteplování je "dobré", anebo že lidstvu stačí se na oteplování "adaptovat", doporučím vám prohlédnout si mapu světa, která znázorňuje svět teplejší o 4°C. Doporučil bych to i některým klimatologům, například Dr. Radimu Tolaszovi (viz jeho rozhovor pro MF dnes) z ČHMÚ, nebo slovenskému klimatologovi ze SHMÚ Pavlu Šťastnému (viz jeho rozhovor pro Pravdu). Není mi totiž stále jasné, jak se dá "adaptovat" na většinu dopadů globálního oteplování.

Takže, co můžeme podle Met Office očekávat, jestliže se oteplí o 4°C (což je při současné politické situaci více než pravděpodobné).

 

 

 

 

  1. Téměř úplné rozmrznutí povrchové vrstvy permafrostu (trvale zmrzlé půdy) v oblasti severní Sibiře. Zmenšení plochy permafrostu v Kanadě a na Aljašce. Je tak ohrožena infrastruktura v těchto oblastech. Předpokládané oteplení je tam o 7-12°C.
  2. Významný pokles více než poloviny himalájských ledovců, dokonce i při vzestupu teploty nižším než 4°C. Například řeka Indus získává až 70 % své vody právě z ledovců. V Číně asi 23 % populace závisí v létě a v období sucha na vodě z ledovců. Ledovce na většině území jižní Ameriky zmizí úplně. Povrchový odtok vody poklesne až o 70 % v oblasti Středozemí.
  3. Hladiny oceánů mohou do konce tohoto století stoupnout až o 80 cm. Dlouhodobý účinek 4°C bude znamenat o mnoho vyšší nárůst hladin oceánů. Nárůst hladin oceánů nejvíce postihne nízko položené oblasti, jako jsou například tropické ostrovy nebo Bangladéš. Pro obyvatele v roce 2075 bude průměrné zvýšení hladin oceánů o 53 cm znamenat, že 150 milionů lidí ročně bude snášet následky zaplavení.
  4. Najteplejší dny v roce mohou být až o 6°C teplejší v zalidněných oblastech východní Číny. V Evropě budou nejteplejší dny o 8°C teplejší než dnes. V severní Americe, ve městech jako je Toronto, Chicago, New York a Washington, budou nejteplejší dny teplejší o 8-12°C.
  5. Sucho se bude vyskytovat 2-krát častěji v oblastech jižní Afriky, jihovýchodní Asie a v oblasti Středozemí.
  6. Vysoké riziko požárů ovlivní všechny zalidněné kontinenty. Platí to hlavně pro oblasti: USA, Mexiko, jižní Amerika, na východ od And, jižní a východní Afrika, Sahel, východní a jižní Austrálie a jižní Evropa.
  7. Mořské ekosystémy budou významně ovlivněny okyselováním (resp. snižováním zásaditosti) povrchových vod oceánů. To postihne především rybařský průmysl. Ztráta korálových biotopů významně sníží početnost komerčně lovených druhů ryb.
  8. Výnosy zemědělských plodin výrazně poklesnou. Například výnosy kukuřice a obilí v nižších polohách se mohou snížit až o 40 %. Výnosy rýže v Číně, Indii, Indonésii a Bangladéši poklesnou o 30 %. Výnosy sóje poklesnou ve všech oblastech, kde se pěstuje, včetně jižní a severní Ameriky či jižní a východní Asie.
  9. V Grónsku sa oteplí v průměru o 6°C (na jihu) až 14°C (na severu). Bude to znamenat 60 % pravděpodobnost nezvratného roztátí Grónska. To způsobí dlouhodobý nárůst hladin oceánů o přibližně 7 metrů.
  10. Tropické cyklóny mohou být ještě ničivější. Nárůst populace se odehrává zejména v přímořských oblastech, a nárůst hladin oceánů spolu s nárůstem v intenzitě bouřek znamená větší škody v důsledku cyklónů a hurikánů. Materiální škody rostou exponenciálně s růstem maximální rychlosti větru. Zajímavostí je, že jen 5 % nejsilnějších hurikánů způsobilo víc než 90 % všech materiálních škod.

 

Podotýkam, že jde pouze o vybrané dopady na jednotlivé ekosystémy. Tyto mohou být samy o sobě teoreticky zvládnutelné, ale jejich kombinace tuto zvládnutelnost značně zhoršuje. Například samotné zvýšení rizika požárů extrémně vzroste v kombinaci se šířením lesních škůdců, kteří způsobí předčasné vysychání porostů. Taktéž poklesy výnosů plodin mohou být významně vyšší se zvyšováním míry poškození škůdci. Je například prokázáno, že samotné zvyšování koncentrace CO2 oslabuje obranné mechanismy u sóji, která je pak náchylnější k poškození škůdci. Rovněž lesní porosty dokážou čelit suchu výrazně delší období, když toto sucho není spojené se vzestupem teplot. Takových příkladů se da najít nespočet.

Proto celkem nerozumím vyjádření některých klimatologů, kteří sice přímo nezpochybňují potřebu snižovat emise skleníkových plynů, ale na druhou stranu uklidňují širokou veřejnost prohlášeními o "adaptaci" na klimatické změny. Nemluvě ještě o tom, že nejméně prostředků na adaptaci mají země, které se na změně klimatu téměř nepodílejí, a rozvinuté státy odmítají poskytnout rozvojovým zemím pomoc v boji s oteplováním.

Předem se omlouvám svým (potenciálním) potomkům za stav planety, který je čeká.

Alexander Ač

 

 

Má odpověď:

Děkuji za článek, je velmi zajímavý. Napadá mě však otázka: Proč nejít ruku v ruce s přírodou? Na Zemi přece probíhají změny neustále a neustále to způsobuje stěhování jednotlivých národů. V některých oblastech jako je třeba Sibiř, se oteplení musí projevit nějak pozitivně. Proč nemůžeme myslet spíš na nové možnosti,které se tímto lidem vyskytnou, nežli na to, co tím všechno ztrácíme? Svět se mění, staré odchází a přichází nové. Takový už život je.
Mějte se krásně! Nashle!

 

 

Další názory:

4 °C

Pardal (28.10.2009 10:01:36)

Četl jsem článek klimatologa Tolazse. Řekl v podstatě, že za 200-300 let si příroda poradí a naše šance to ovlivnit jsou malé. Oteplení nastane stejně, i kdyby dnešní emise byly na nule. To říká víc lidí.

Můj názor je, že za 200-300 let budou emise CO2 malé, fosilní paliva budou hodně spotřebována. Žijeme nyní a devastace životního prostředí včetně možnosti výroby potravin, kterou tím odkážeme daším generacím, bude těžká. Omezení emisí je tedy zásah pro budoucí generace, zachovat nějaká fosilní paliva je nutné.

K článku :

  1. Permafrost na Sibiři taje povrchově každý rok, rostou u břehu Severního oceánu brusinky. Permafrost sahá podle školního atlasu až do Mongolska k Ulanbátaru. Takže jde o to, jak hluboko roztaje tzv. povrchová vrstva permafrostu. A to jsme se nedozvěděli.
  2. Když Gronský ledovec roztaje, zvedne hladinu o 7 metrů, to říkal už Al Gore a hodně tím uškodil opravdovým eklogickým hnutím. V Gronsku je led, protože tam hodně sněží a oteplení může přinés v některých oblastech více sněhu, jako je to už nyní v centrální Antarktidě.
  3. Nárůst + 4°C je šílený, v poslední době ledové bylo tak o 6-7°C méně, než nyní. A žádné teploty ve vrtu Vostok výrazně nepřevyšují současné, jen asi ve 4 obdobích a to ne o moc.

 

 

 

postupně k bodům

Petr (28.10.2009 12:41:46)

  1. Rozmrznutí permafrostu (jak mnoho?) a růst teplot sám o sobě není problémem.
  2. Himalájské ledovce - nemusí být (to nikoho neohrozí). Voda z nich tam bude i tak (jestli je proud dán táním ledovců, tak ať stejně netají).
  3. Zaplavení půdy oceány je jen lokální (okraj moře) - max. procento populace bude případně mít přechodně problém.
  4. Že teplejší dny budou teplejší nepřekvapí (ale studené nebudou, takže převážný problém ubude).
  5. "Sucho" se bude "2x více vyskytovat" (kolik to je v nějakých jednotkách?) někde.
  6. Nechápu: Sucho bude ("jen") "v oblastech jižní Afriky, jihovýchodní Asie a v oblasti Středozemí" a riziko požárů v "USA, Mexiko, jižní Amerika, na východ od And, ..."
  7. Nevím, zda se tím sníží počet ryb.
  8. Snížení výnosů? Takových polemik tu bylo (tady je právě příležitost k přizpůsobení - jindy, jinak, jiné, ...).
  9. Roztátí Grónska a souvislost s dlouhodobým nárůstem hladiny oceánů (takový motýlí efekt).
  10. Opatrné "cyklóny mohou být ještě ničivější" (opět bez kvantifikace).


Celkem: Roztaje zmrzlé (ledovce a permafrost), bude v průměru tepleji, stoupne hladina (jediné mezinárodní přizpůsobení - případné přestěhováním procenta populace). To, že by bylo (v průměru) prý méně vody je divné (bude jistě více vodní páry a mraků ("positive feedback" globálního oteplování) a tak i srážek). Nebude tedy více sucho a neklesne úroda (ale naopak).


Jde jen o taktické stupňování před konferencí.

 

 

Re: postupně k bodům

Hlupáku (28.10.2009 14:03:36)

  1. Rozmrznutí samo o sobě samozřejmě vadí, znamená zhroucení budov v něm ukotvených.
  2. Nebude. Deště v těch místech jsou sezónní záležitost.
  3. Nesmysl. 1. jsou pobřeží velmi hustě osídlená, 2. je spousta míst velmi plochých, zaplavilo by to spoustu míst zdánlivě hluboko ve vnitrozemí. Například Dhaka, hlavní město Bangladéše, je méně jak 5m nad mořem.
  4. Co je nepochopitelné na tom, že něco bude 2x častěji?
  5. Co je na tom k nepochopení?
  6. Je tam jasně psáno že ano. Máš potíže se čtením?
  7. Pokud nebude voda, nic nenaděláš. Všechny plodiny mají svůj limit.
  8. ?
  9. Takže když ti nikdo nedá přesně v procentech tak to nebereš? Dáváš peníze do absurdně rizikových investic, pokud ti nikdo nedokáže přesně na desetinu procenta spočítat pravděpodobnost krachu?

 

 

 

Strašení
Jaroslav (29.10.2009 07:42:12)

Programové strašení oteplovčské lobby má jediný cíl a to vytáhnout z nás všech, daňových polatníků, co nejvíce peněz na "zelených" daních, aby je pak mohli vyvolení přerozdělovat svým kamarádíčkům na neekologické a neekonomické projekty typu biopaliva, sluneční kolektory a větrníky, odsuzování atomové energie, zatlačování CO2 z elektráren do Země atd. Značná část těchto peněz jde pak na luxusní život členů této mafie. Občané, kdy už konečně prohlédnete a ukončíte tuto rozkrádačku?!

 

 

naprostý blábol

max (01.11.2009 12:15:04)

tak to dopadne, když mají media moc brainwashingu a používají ji. nejhorší jsou pravdy o kterých se nediskutuje, protože všichni vědí, že je to pravda a ža to tak je. popírači patří na popraviště. ve středověku taky všichni věděli, že je země placatá a že hedvábí tkají andělé. procitnutí bude bolestné, protože zpravidla bere s sebou i dosavadní obraz světa, který jsme si přece budovali tolik roků ...

 

 

Zdroj: gnosis9.net ; Převzato z: Alexander Ač - SME Blog ;

 

 

 

 

Copyright © 2019 Matrix-2012.cz. Všechna práva vyhrazena.
Joomla! je svobodný software vydaný pod licencí GNU General Public License.